SOUKROMÁ MÉDIA ZA JEDNÍM STOLEM: VELKÁ NOVELA POŠKODÍ CELÝ TRH

17. října 2023

Zleva: D. Grunt, D. Sedláček, J. Hrabák, M. Hanák, L. Šmuclerová, O. Neumann, M. Singer; Zdroj: TV Nova

Co zaznělo na společné tiskové konferenci

• Není pravda, že by novela byla konzultována s komerčními televizemi. To by byl správný proces, navíc existuje úspěšný precedens v případě novely zákona o audiovizi.


• Navržená novela zasáhne všechna komerční média. Zadává riziko i z pohledu evropského práva. Absolutní nedostatek specifikace, na co by peníze měly být, může vyvolávat obavy z nepovolené veřejné podpory.


• Od Petra Dvořáka, bývalého GŘ ČT, jsme po mnoho let slyšeli, že potřebuje asi 300 až 500 mil. Kč navíc. Během málo měsíců je to ale o 1,5 mld. Kč navíc, aniž by bylo specifikováno, na co se peníze použijí. Nelze vypsat bianco šek a pak čekat, na co se vynaloží. Na diskusi o roli médií veřejné služby je teď čas.

• Není pravda, že navýšení poplatků dorovnává stav, kdy se od r. 2008 nenavyšovaly poplatky. Komerční televize byly v roce 2009 zásadně zasaženy ekonomickou recesí, kdy celý inzertní trh kles o jednu třetinu a trvalo to téměř dosud, přesto ČT hospodařila s velkorysým předkrizovým rozpočtem.


• Nová definice poplatníka zavádí daň z mobilního telefonu. Může se to řešit elegantněji specifickým přístupem k online službě iVysílání, což je i něco, co nový GŘ ČT chce udělat.


• Je tu reálná obava z destabilizace celého mediálního trhu. ČT hospodaří s poměrně významným výrobním rozpočtem. Jakékoliv navýšení rozpočtu bude znamenat znemožnění výrobních kapacit, zásadní zvyšování cen veškerých výrobních činností.


• Problematicky vnímáme zachování reklamy a sponzoringu na České televizi.

• Příjmy Českého rozhlasu jsou teď dvojnásobné než příjmy celého soukromého rádiového trhu, zatímco zásah posluchačů je Český rozhlas 27 % a soukromníci 73 %. To ukazuje na ekonomický poměr v celém rozhlasovém vysílání.


• Nevyhlašujeme boj veřejnoprávnímu rádiu. Je to spíš boj s určitou arogancí ministerstva kultury. Ministr Baxa před rokem důrazně uváděl, že koncesionářské poplatky se nebudou zvyšovat a po roce změní názor, aniž by ho zdůvodnil. Neviděli jsme ekonomickou analýzu a ani to, k čemu mají být peníze použity. Proces měl být opačně.


• V roce 2023/2024 je čas, aby v Česku začala diskuse veřejné služby. Média veřejné služby mají roli v našem prostoru, ale je třeba se znovu podívat, jakou roli mají hrát a je třeba se podívat, jestli lze konkretizovat, co je to veřejnoprávní služba. Jaké prostředky mají používat, kolik programů mají mít. Jde i o otázku hospodářské soutěže. V rádiu se projevuje v soutěži o posluchače, střetáváme se i v soutěži o reklamu (v omezeném množství) a potkáváme se i na pracovním trhu, což v posledních letech sílí. Jsme na stejném pracovním trhu, jako je veřejnoprávní médium. V odhadovaném navýšení ČRo o 600 mil. Kč nemáme šanci konkurovat na žádnou pracovní pozici. Sekundárně si konkurujeme i na trhu marketingovém a mediálního partnerství.

• V celkovém podílu na trhu se naše mediální skupina podobá Českému rozhlasu, máme 300 až 400 lidí, z čehož polovina jsou obchodníci, které ČRo nemá. Diskusi o navýšení měla předcházet kontrola systému hospodaření. Stejného podílu jako ČRo dosahujeme s 20 % zaměstnanců a 20 % nákladů. Je třeba se ptát, zda je služba od ČRo tak cenná a rozdílná od služby, kterou poskytujeme my?


• Transpozice německého mediálního zákona se zabývá i hospodařením médií veřejné služby a stanovuje, aby nebylo produkováno to samé za mnohem vyšších nákladů. To by nás mělo zajímat ještě předtím, než otázka navyšování poplatků bude otevřena.


• Novela je pro mě voláním médií veřejné služby: Dejte nám peníze, my ještě nevíme, na co, ale chceme si zachovat svůj vliv. Mediální trh se mění, mobily nejsou náhoda, protože mé děti si na nich ČT a ČRo nikdy nenaladily.

• Novela se zásadně týká i onlinu, což si asi ministerstvo nemyslí. Koncesionářské poplatky původně vznikly proto, aby pomohly s šířením specifického programu v omezeném prostředí. Online prostředí ale takové vůbec není. Na volném trhu potkáváme veřejnoprávní média, která s námi soutěží nejen o posluchače nebo diváky, ale i o zaměstnance a inzertní příjmy.


• Vadí nám, že novela rozšiřuje výjimky pro umísťovány online reklamy a nepokouší se definovat, na co se peníze použijí. ČT vyrábí i obsah na online, který není vysílán lineárně, ale je uplatňován pouze na internetu. Nerovná soutěž by si zasloužila odbornou diskusi, není to filipika proti České televizi a Českému rozhlasu. Přejeme si mít sebevědomá média veřejné služby, ale tomu nepomáhá, když se návrhy zákonů předkládají tajně.

• Nikdo z nás si nepamatuje, že by se sešla sestava napříč mediatypy za jedním stolem. Je k tomu řada důvodů, které jsou pro nás všechny společné. Nikdo z nás nechce jakkoli zpochybňovat roli médií veřejné služby, ale předložená novela má řadu chyb. Role ČT a ČRo se v návrhu novely bere velmi úzce, ale ve skutečnosti má dopad do dalších sfér. Nejde jen o lineární vysílání nebo terestriku, ale i o online.


• Jestli chceme, aby ČT a ČRo byly dobrými hospodáři, musí proběhnout diskuse, jaké jsou požadavky na média veřejné služby v daném mediatypu. Požadavky nebyly vysloveny a nemají ani konkrétní naplnění. Co je koncept, který budeme naplňovat? Jaké jsou požadavky a koncepty?


• Třetí otázka je, na co budou média veřejné služby finance používat. Standardní zákonodárce se pak podívá na celý trh, což se nestalo. Proto chceme, aby proběhla diskuse a aby byly nastaveny limity a vyvozeny základní povinnosti pro média veřejné služby.

• Expanze ČT a ČRo do internetových platforem je potenciálním rizikem a velkým varováním do budoucna. Na internetu vyrábějí obě média veřejné služby specifický program, konkurují nám a vytlačují nás. Je třeba, aby bylo definováno, co je veřejná služba, jak moc je potřebná na internetu a je také třeba zachovat mediální pluralitu.