EUIPO Archivy - Normálně Legálně

TOTO NENÍ FAIR PLAY: MILIONY EVROPANŮ SLEDUJÍ SPORTOVNÍ AKCE NELEGÁLNĚ A KUPUJÍ PADĚLANÉ SPORTOVNÍ VYBAVENÍ, VÝROBCI PŘICHÁZEJÍ O 850 MILIONŮ EUR ROČNĚ

Lenka Hrivnakova — Wed, 19 Jun 2024 12:47:47 +0000

V letošním roce Evropa hostí nejrůznější sportovní akce. Svět se těší na velkolepé góly během UEFA EURO 2024, na fotografie z cíle Tour de France a okamžiky, které rozhodnou o zlatých medailích na olympijských a paralympijských hrách v Paříži. Evropané se připravují také na vysílání největších sportovních akcí, je však možné, že miliony z nich je budou sledovat nelegálně. Podle studie úřadu EUIPO o vnímání, informovanosti a chování občanů EU využilo 12 % občanů EU nelegální zdroje za účelem sledování nebo streamování sportovních přenosů. Pokud jde o mladé lidi ve věku 15–24 let, více než čtvrtina z nich (27 %) přiznává, že ke sledování sportovních přenosů využívají nelegální internetové kanály.

10 % občanů České republiky navštívilo nelegální zdroje na internetu za účelem sledování nebo streamování sportovních přenosů, přičemž 23 % bylo mladých lidí ve věku 15–24 let.
V celé EU přicházejí výrobci kvůli padělanému sportovnímu vybavení ročně o 850 milionů EUR, což představuje 11 % ušlých tržeb.
Padělané sportovní vybavení zakoupilo vědomě na internetu 5 % mladých Čechů ve věku 15–24 let.
Policejní orgány v celé Evropě odhalily a zajistily osm milionů kusů padělaného luxusního a sportovního zboží v odhadované maloobchodní hodnotě 120 milionů eur.
V době, kdy začínají celosvětové sportovní akce, zahajuje Úřad EU pro duševní vlastnictví (EUIPO) kampaň Play Fair (Hraj férově), v níž vyzývá fanoušky, aby sledovali oficiální přenosy a kupovali si autorizované propagační předměty.

Výkonný ředitel úřadu EUIPO João Negrão v této souvislosti uvedl:

„Až si letos v létě budeme užívat vzrušení z utkání, je důležité hrát férově. To platí jak pro hráče na hřišti, tak pro diváky doma. Práva duševního vlastnictví spojená s těmito akcemi chrání a zlepšují naše fanouškovské zážitky, podporují sportovce a inspirují budoucí mistry Evropy a světa. Sledováním oficiálních přenosů a nákupem licencovaných produktů zajišťujeme, aby se našim milovaným sportům dařilo i po další generace.“

Velké akce – velká příležitost k podvodům

Duševní vlastnictví – nejen v souvislosti s vysílacími právy spojenými s velkými sportovními akcemi – nalezneme všude: od legendárních olympijských kruhů a jmen či podobizen vrcholových sportovců až po sportovní vybavení závodníků a oficiální maskoty nebo suvenýry z akcí. Ale kde jsou peníze a miliony diváků a spotřebitelů, tam je i příležitost, na které mohou vydělat podvodníci. Nelegální streamování na internetu se týká všech druhů obsahu včetně sportovních akcí. Podle odhadů úřadu EUIPO pirátství ve všech sdělovacích prostředcích vytváří každoročně nelegální příjmy ve výši jedné miliardy eur. Pirátství přímých přenosů z akcí existenčně ohrožuje financování sportu. Příjmy plynoucí z práv duševního vlastnictví jsou totiž na základě solidarity přerozdělovány mezi sportovní hnutí a sportovce. Emma Terho, předsedkyně Komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru, na konferenci úřadu EUIPO o boji proti internetovému pirátství sportovních a jiných akcí v přímém přenosu v říjnu 2023 uvedla:

„Pokud fanoušci sledují přímé přenosy ze sportovních akcí prostřednictvím nelegálních streamů, je ohrožen celý model solidárního financování olympijského hnutí. Mediální práva by ztratila hodnotu a držitelé mediálních práv by tato práva přestali nakupovat, což by mělo obrovské důsledky pro model solidárního financování celého olympijského hnutí.“

Kromě sportovního vysílání trpí také odvětví sportovního vybavení v EU. Podle úřadu EUIPO dosahují ušlé tržby v tomto odvětví 850 milionů eur ročně. Tato částka nezahrnuje sportovní oděvy, jako jsou padělané fotbalové dresy a napodobeniny sportovní obuvi, které představují významnou část ušlých zisků v důsledku padělků oděvů (asi 12 miliard eur v Evropě ročně).

Téměř polovina mladých lidí v některých zemích nelegálně streamuje sportovní přenosy

Studie úřadu EUIPO týkající se vnímání duševního vlastnictví odhalila významné trendy v celé Evropské unii týkající se pirátství přímých přenosů sportovních akcí na internetu, přičemž 12 % celé populace sledovalo nebo streamovalo sportovní přenosy z nelegálních internetových zdrojů. V EU je tato praxe nejrozšířenější v Bulharsku, kde 21 % všech respondentů přiznalo, že ke sledování sportovních přenosů využili nelegální internetové zdroje, dále pak v Řecku (20 %), Irsku (19 %), Španělsku (19 %) a Lucembursku (18 %). Podle studie mladší občané ve věku 15–24 let uváděli, že sledují sportovní akce nelegálně na internetu, dvakrát častěji než celá populace. Nejčastěji sleduje nelegální sportovní přenosy prostřednictvím streamování bulharská mládež (47 %), což je výrazně nad průměrem EU (27 %), dále pak mladí lidé ve Španělsku (42 %), Řecku (42 %), ve Slovinsku (39 %) a v Irsku (34 %). Podle studie úřadu EUIPO o porušování autorských práv na internetu je streamování nejoblíbenějším způsobem přístupu k nelegálnímu televiznímu obsahu – 58 % pirátství v EU probíhá formou streamování a 32 % prostřednictvím stahování.

Padělané sportovní potřeby: problém ve výši 850 milionů eur

Podle srovnávacího přehledu úřadu EUIPO týkajícího se duševního vlastnictví a mladých lidí v průměru 10 % mladých lidí v EU ve věku 15–24 let přiznává, že si záměrně pořizují padělané sportovní vybavení, přičemž nejčastěji se tak děje mezi řeckou mládeží, kde takovýto záměrný nákup učinilo 18 % z nich. Naopak 7 % mladých evropských spotřebitelů si koupilo padělané výrobky omylem. Dopad tohoto prodeje padělků v EU je značný a podle výpočtů úřadu EUIPO způsobuje celkovou ztrátu v odhadované výši 851 milionů eur ročně, což odpovídá 11 % celkových tržeb v tomto odvětví. Nejvyšší finanční ztráty zaznamenaly Francie, Rakousko a Nizozemsko – v každé z těchto zemí dosahovaly stovky milionů eur. Pokud jde o poměrný dopad, nejvíce trpí Rumunsko, Litva a Maďarsko. V každé z těchto zemí padělané sportovní vybavení představuje až 20 % celkových ušlých tržeb. Padělky mají závažný dopad na hospodářství i společnost. Kromě ušlých příjmů a rušení pracovních míst, jak dokládá jiná nedávná studie úřadu EUIPO o hospodářském dopadu padělání v odvětví oděvů, kosmetiky a hraček v EU, podniky trpí poškozením dobrého jména značky v důsledku nižší kvality napodobenin a v evropských ekonomikách dochází k nárůstu skepticismu, pokud jde o rozumnost investic do inovací, což je jedna z hlavních hrozeb pro další rozvoj zdravého hospodářství. Padělané výrobky rovněž představují vážná zdravotní rizika pro spotřebitele a nejsou v souladu s evropskými normami v oblasti zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Jak se uvádí ve studii úřadu EUIPO a organizace OECD o nebezpečných výrobcích, padělané sportovní vybavení může v kritických okamžicích selhat a může také obsahovat toxické nebo nebezpečné složky.

Boj proti pirátství akcí v přímém přenosu

Osoby dopouštějící se pirátství akcí v přímém přenosu mají k dispozici několik metod, jak šířit neautorizovaný obsah na internetu, včetně nelegálních předplatitelských služeb a veřejně dostupných internetových streamů, které jsou placeny příjmy z reklamy. Tito provozovatelé používají propracované techniky, jak se vyhnout odhalení, často s využitím legitimních služeb šíření obsahu. K internetovému pirátství nadále dochází dokonce i v případě akcí vysílaných na bezplatných kanálech, jako jsou olympijské hry nebo závěrečná kola mistrovství UEFA. V celé EU bojují země a dotčené strany proti pirátství akcí v přímém přenosu za pomoci předpisů a technologií k blokování nelegálních internetových služeb. Evropská komise přijala dvě doporučení: jedno k boji proti internetovému pirátství v oblasti sportovních akcí a jiných živých akcí, kterým byla zřízena síť specializovaných vnitrostátních správních orgánů, a druhé k boji proti padělání důslednějším prosazováním práva a zvyšováním povědomí, k němuž úřad EUIPO přispívá svým úsilím v oblasti šíření informací, prováděním osvěty a monitorováním situace. Boj proti pirátství zahrnuje také osvětu, aby spotřebitelé dokázali najít legitimní digitální obsah. Agorateka je nástroj úřadu EUIPO, který divákům pomáhá identifikovat legální nabídky online obsahu, včetně sportovních akcí.

Odstraňování padělaných výrobků v Evropě

V rámci operace Fake Star – iniciativy zaměřené na padělané výrobky porušující práva známých značek – policejní orgány v celé Evropě odhalily a zajistily osm milionů kusů padělků luxusního a sportovního zboží, což je více než polovina ze 14 milionů kusů padělků zajištěných v roce 2023. Mezi padělané sportovní potřeby patřily textilní výrobky, obuv, štítky, kožené výrobky a oděvní doplňky, včetně sportovní obuvi a oděvů, jejichž maloobchodní hodnota se odhaduje na 120 milionů eur. V rámci této operace bylo v souvislosti s padělky zatčeno 264 osob. Během operace bylo odhaleno 552 611 kusů obuvi, 1 140 343 kusů sportovních oděvů a 5 497 460 padělaných štítků s logy. Ze zajištění vyplývá, že mnoho padělků je dokončováno v Evropě, protože právě zde jsou aplikována padělaná loga na neznačené výrobky. Při rozkrývání padělatelských skupin byly v rámci této operace rovněž odhaleny další závažné trestné činy, jako je organizovaná trestná činnost, pašování, podvody a praní peněz. Operaci Fake Star vede Španělsko (Policía Nacional) a na vedení se podílí též Řecko (řecká policie), přičemž koordinaci zajišťuje Europol a aktivně se účastní agentury a orgány z 18 zemí. O ÚŘADU EUIPO Úřad EUIPO je jedna z největších decentralizovaných agentur Evropské unie. Sídlí ve španělském Alicante. Úřad EU pro duševní vlastnictví, který v roce 2024 oslaví 30. výročí svého založení, spravuje od roku 1994 zápisy ochranných známek EU a od roku 2003 zápisy průmyslových vzorů, což jsou práva duševního vlastnictví platná v 27 členských státech Evropské unie. V roce 2023 bylo do portfolia agentury přidáno další právo duševního vlastnictví, a to zeměpisná označení řemeslných a průmyslových výrobků. Úřad EUIPO rovněž spolupracuje s dalšími subjekty na úrovni EU a na mezinárodní úrovni s cílem vytvořit rovné podmínky v prostředí duševního vlastnictví. V jeho prostorách sídlí Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví. Zdroj: euipo.europa.eu

Článek TOTO NENÍ FAIR PLAY: MILIONY EVROPANŮ SLEDUJÍ SPORTOVNÍ AKCE NELEGÁLNĚ A KUPUJÍ PADĚLANÉ SPORTOVNÍ VYBAVENÍ, VÝROBCI PŘICHÁZEJÍ O 850 MILIONŮ EUR ROČNĚ se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

ZAHRANIČNÍ PŘÍSTUP K OTÁZCE PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÝCH PRÁV DĚTMI

Lenka Hrivnakova — Tue, 21 May 2024 08:41:04 +0000

V zahraničí je situace porušování autorských práv dětmi velmi podobná Česku. Ani zde není značná část veřejnosti obeznámena s přínosy, které ochrana autorského práva a práv s ním souvisejících přináší kultuře a ekonomice. V důsledku toho je pirátství často paradoxně považováno za přijatelné jednání s odůvodněním, že pokud je tak rozšířené, nemůže být nezákonné. A tento mylný názor rodičů bohužel přejímají i jejich děti. Různé země vytáhly do boje proti nelegálnímu sdílení autorských děl různým způsobem. V jednom jsou ale zajedno. U dětí a mládeže je nezbytná edukace. Jen tak totiž může vyrůst nová generace, která už bude mít řádné povědomí o škodlivosti pirátského stahování a sdílení obsahu, bude mít snahu dodržovat zákony a bude tyto své postoje předávat svým dětem. Jak různé země ke vzdělávání dětí a mládeže přistupují?

Řecko

Řecká organizace pro autorské právo (HCΟ) vypracovala v roce 2014 ve spolupráci s pracovní skupinou pedagogů vzdělávací program určený školám. Ve stejném roce uspořádala organizace HCO za účelem propagace tohoto programu sérii seminářů, které byly určeny jak úředníkům kraje odpovědným za činnost škol, tak samotným pedagogům, kteří si mohou tento vzdělávací program vybrat a implementovat do svých tříd. Řecká škola autorského práva V roce 2015 získala organizace HCO od EUIPO grant, s jehož pomocí zahájila program „Řecká škola autorského práva“ zahrnující pět základních činností:

Tisk informačních materiálů a jejich distribuce učitelům a žákům.
Organizace, pořádání a vedení vzdělávacích kurzů a seminářů v celé řadě řeckých měst.
Vypracování a návrh webových stránek roztříděných pro jednotlivé cílové segmenty (žáci základních škol, studenti středních škol, pedagogové a rodiče).
Vývoj elektronických vzdělávacích her.
Vytvoření krátkého animovaného filmu o významu ochrany autorských práv a práv s nimi souvisejících.

Řecká škola autorského práva byla inspirací pro další země Realizace „Řecké školy autorského práva“ byla velmi úspěšná nejen z pohledu kvality vytvořených materiálů, ale i z hlediska vřelé odezvy, kterou učitelé a studenti projevili během osobní účasti na programu i po ní. Program se dočkal ocenění i v zahraničí. Čtyřikrát byl prezentován jako vzor ve své oblasti na zasedáních a fórech EUIPO a jednou na jednodenní konferenci pořádané Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO). Portál copyrightschool.gr Webové stránky copyrightschool.gr jsou přehledně rozdělené do čtyř sekcí podle cílových segmentů, pro něž jsou informace určeny:

žáci základních škol,
studenti středních škol,
pedagogové,
rodiče.

V knihovně médií pak jsou k dispozici souhrnně všechny hry, videa, infografiky, příručky, plakáty, FAQ, prezentace a další užitečné informace, bez ohledu na cílový segment. Na stránce novinek je k dispozici přehled nejnovějších událostí a plánovaných akcí. Sekce pro žáky, studenty a pedagogy mají totožnou strukturu a jejich obsah vždy odpovídá věku uživatelů. Sekce pro rodiče má textovou formu a jejím cílem je zodpovědět rodičů časté otázky v oblasti autorského práva a způsobu a poučit je, jak tyto informace předat dětem. Stránky působí díky komiksům, kvízům, křížovkám, hrám a dalším interaktivním prvkům příjemně živě, takže dokážou cílovou skupinu efektivně oslovit. Skvělým příkladem je edukační hra založená na změně designu chobotnice. Portál enjoylegal.gr Portál enjoy legal vznikl rovněž z iniciativy organizace HCO. Jeho cílem je informovat řeckou veřejnost o online platformách, které zákonným způsobem nabízejí obsah chráněný autorským právem. Jinými slovy, HCO shromažďuje a poskytuje uživatelům online platformy, kde mohou legálně sledovat nebo stahovat filmy, seriály a sportovní události, poslouchat nebo stahovat hudbu, číst online nebo stahovat knihy a získat přístup k obrázkům a videohrám. Portál enjoy legal je mimo jiné členem sítě agorateka. Portál agorateka spustil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Je to vstupní brána k národním portálům poskytujícím rychlý a snadný přístup k legálním nabídkám obsahu – hudby, filmů a televizních pořadů, e-knih, videoher nebo sportovních událostí. V současné době se projektu agorateka účastní 24 států, zahrnuje 107 platforem s odkazy na více než 3 400 stránek s legální nabídkou autorskoprávně chráněného obsahu. V České republice se zatím do projektu zapojily například portály FILMTORO, Pro-music Czech Republic a SROC Czech Republic.

Velká Británie

Podobně jako v Česku také zainteresované strany v Anglii řeší problém kyberkriminality převážně prostřednictvím informačních portálů. Internet Matters Internet Matters je malá nezisková organizace s širokým dosahem. Sdružuje řadu talentovaných jedinců, kteří usilují o zajištění bezpečnosti dětí na internetu a snaží se pomoci rodičům, pečovatelům a pedagogům udržet si přehled o nejnovějších výzkumech a trendech v oblasti digitální bezpečnosti. Organizace vyvinula a provozuje rozsáhlý portál nabízející průvodce a zdroje informací zaměřených na bezpečný internet. Poradenství je rozděleno podle věku (0–5 let, 6–10 let, 11–13 let, 14+ let). Chování dětí na internetu se totiž v různém věku liší a rizika, kterým jsou jednotlivé věkové skupiny převážně vystaveny, jsou také různá. Organizace se kromě otázky pirátství zaměřuje i na řadu dalších témat, jako je například online nenávist, sexting, online grooming, falešné zprávy, čas strávený u obrazovky, nevhodný obsah, kyberšikana, online pověst, online pornografie, sebepoškozování, radikalizace, soukromí a krádež identity. V sekci týkající se pirátství jsou k dispozici statistiky, popis rizik, videa s názory rodičů, názory dětí, které umožňují pochopit hlediska a vnímání této otázky ze strany dětí, odkazy na články související s tématem, informace typu „průvodce“ zaměřené na konkrétní dílčí problémy (nelegální stahování, viry atd.), bezpečnostní tipy a rady pro rodiče, jak zajistit bezpečný přístup jejich dětí k obsahu, doporučené další zdroje informací. The Industry Trust Další organizací, která se v oblasti nelegálního stahování obsahu ve Velké Británii angažuje, je The Industry Trust. Tato britská organizace pro vzdělávání spotřebitelů v oblasti filmu, televize a videa propaguje hodnotu autorských práv a kreativity. Jejím cílem je řešit přetrvávající problém porušování autorských práv k filmům a televizním pořadům tím, že se snaží diváky inspirovat, aby si vážili skvělých filmových momentů a rozhodli se sledovat filmy, televizní pořady a videa z legálních zdrojů. V současné době má více než 40 členů, včetně distributorů, kin a maloobchodních prodejců na internetu i mimo něj. Ve spolupráci s charitativní organizací Into Film, která se zabývá filmovou výchovou, vyvinula vzdělávací materiál pro pedagogy a žáky. Tento výukový materiál je určen pro žáky ve věku 7–14 let. Jeho cílem je zdůraznit, jak zůstat v bezpečí při online přístupu k filmovému a televiznímu obsahu, a zároveň je seznámit s různými typy malwaru a jejich dopady, včetně hackování webových kamer, úniku osobních údajů a vydírání online. Vyzývá mladé lidi, rodiče, pedagogy, sociální pracovníky, orgány činné v trestním řízení, firmy, veřejné činitele a širší veřejnost, aby společně přispěli k vytvoření lepšího internetu.

Německo

V Německu vyvinul státní mediální úřad Mediaanstalt NRW pro rodiče PDF přinášející osvětu v oblasti internetu. Poměrně obsáhlý materiál se zabývá různými tématy zaměřenými na ochranu dětí na internetu a představuje praktického a užitečného průvodce pro rodiče dětí různého věku. Dalším z děl zaměřených na téma bezpečného internetu je publikace Nicht alles, was geht, ist auch erlaubt. Tato brožura s názvem, který by se dal do češtiny přeložit jako Ne vše, co jde, je také povoleno, poskytuje uživatelům internetu nejdůležitější informace o autorských a osobnostních právech a souvisejících rizicích odpovědnosti. V roce 2015 byla brožura doplněna i o téma odpovědnosti za nelegální stahování nezletilými osobami. Verbrauchszentrale Na rodiče, kteří mají obavy z postihů v důsledku nelegálního stahování obsahu, jehož se dopouštějí jejich děti, se zaměřuje Spolkový svaz spotřebitelů – Verbrauchszentrale. Tato organizace rodičům nabízí pokyny ve formě best practice. Základní informací pro rodiče, kteří mají obavy z odpovědnosti za nelegální stahování svých dětí na internetu, je, že musí své děti informovat o právní situaci v oblasti autorských práv. Rodiče v Německu, kteří se chtějí vyhnout odpovědnosti, musí být v případě soudního sporu schopni prokázat, že své děti dostatečně informovali o zákazu stahování a šíření materiálů chráněných autorským právem. To znamená, že by si měli zaznamenat datum takového rozhovoru s dětmi a rovněž obsah, o kterém se hovořilo. Během rozhovoru na téma porušování autorských práv by měli rodiče probrat všechna nebezpečí, zákazy a právní podmínky způsobem, který je pro děti přívětivý, a stanovit vhodná pravidla chování. Na webu se ale rovněž uvádí, že v závislosti na vývojové vyspělosti dítěte má taková diskuse smysl nejpozději od 12 let věku, přičemž teoreticky mohou být rodiče i děti odpovědní už v mladším věku.

Závěr

Všechny státy Evropské unie čelí stejnému problému, kterým je nedostatečné povědomí o autorském právu a nelegálním stahování a sdílení obsahu. Každá země přistupuje k tomuto problému po svém a zaměřuje se na různé oblasti řešení. Řecký model se svou „Řeckou školou autorského práva“ ukazuje, jak důležité je vytvořit strukturovaný a atraktivní vzdělávací program zahrnující tištěné materiály, semináře a interaktivní online nástroje a kombinovat různé formy a přístupy, aby edukace byla efektivní a zábavná pro všechny věkové kategorie. Británie může inspirovat svým důrazem na spolupráci s neziskovými organizacemi a využívání multimediálních zdrojů. Německý model, který klade důraz na rodičovskou odpovědnost a prevenci prostřednictvím informovaných rozhovorů, zase může ostatní země podnítit k vytvoření specifických informačních kampaní pro rodiče. Proto je nesmírně důležité, aby se jednotlivé země vzájemně inspirovaly a sdílely osvědčené postupy. Významná je i výměna zkušeností a materiálů, které mohou být adaptovány podle specifických potřeb jednotlivých států. Využití efektivních prvků z jednotlivých zemí a integrace osvědčených metod ze zahraničí může i v České republice pomoci nastolit efektivní, udržitelný vzdělávací program, který přispěje ke snížení míry porušování autorských práv mezi dětmi a mládeží.

Článek ZAHRANIČNÍ PŘÍSTUP K OTÁZCE PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÝCH PRÁV DĚTMI se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

DĚTI A NELEGÁLNÍ STAHOVÁNÍ OBSAHU: ALARMUJÍCÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMU SI ŽÁDAJÍ OSVĚTU

normalnele — Tue, 26 Mar 2024 18:01:11 +0000

Svět dětí je plný rizik souvisejících s používáním internetu, což kromě nejrůznějších typů kyberkriminality zahrnuje i riziko porušování autorských práv. Pro dnešní děti je počítač nedílnou součástí života od velmi útlého věku. Na internetu jsou jako doma a běžně po netu surfují již v deseti letech, často i dříve. Počítač a internet jsou pro ně přirozené prostředky k zábavě a komunikaci. Obvykle začínají se streamováním písniček a hraním her, postupně přecházejí ke stahování softwaru, filmů apod. Jenže často vůbec netuší, že to, co dělají, může být i nelegální. S překotným rozvojem internetu už dávno zmizela omezení týkající se objemu dat, která byla dříve přirozenou bariérou pro rychlé a nekontrolovatelné šíření obsahu, včetně toho pirátského. Zatímco ještě před pár lety vyžadovalo stahování filmů obrovskou trpělivost, dnes je možné stáhnout velké soubory, jako jsou filmy, během několika málo minut. Výzkumy bohužel naznačují, že děti se aktivně zapojují do morálně a sociálně nejednoznačného chování na internetu, které zahrnuje sexuální socializaci, bezohlednost, hrubé a urážlivé chování a nezákonné nebo neschválené činnosti na internetu, včetně hackování nebo neoprávněného stahování či šíření obsahu chráněného autorskými právy. Online pirátství se stalo činností, která je, jak se nyní ukazuje, v každodenním životě dětí pevně zakotvená. Rodiče často nemají ani hrubou představu, k čemu všemu děti počítač využívají, a pokud se je přece jen snaží kontrolovat, zpravidla se jejich zájem soustředí pouze na základní bezpečnost. Poučení o autorských právech obvykle nechávají stranou, příp. na škole apod. Děti a mládež nejsou vedeny k respektu k duševnímu vlastnictví. Autorská díla jsou vnímána jako neuchopitelná, a proto všem neomezeně dostupná. Autorská práva a duševní vlastnictví nemají v široké veřejnosti aktivní podporu. Jak je zřejmé z různých diskuzí na internetu, veřejnost je považuje za něco nepochopitelného, složitého a neopodstatněného. Není divu. Pirátství se často dopouštějí i rodiče. Podle České protipirátské unie jsou nejrozšířenějšími argumenty pro ospravedlnění pirátství tvrzení typu „autorovi nic neubylo“, „za ty peníze bych si to stejně nekoupil“ a „je to moc drahé“. Stahování obsahu chráněného autorskými právy vyžaduje jen malé technické znalosti a mezi dětmi je bohužel často považováno za „morálně přijatelné“. Děti se obvykle neobávají trestu, případně ani netuší, že se trestného činu dopouštějí.

Rizika nelegálního stahování

Trestní odpovědnost ale není jediným problémem, který s sebou pirátské stahování obsahu nese. To, co děti považují za bezplatné, může být ve skutečnosti spojeno s adwarem, spywarem nebo jiným škodlivým softwarem, který je často navržen tak, aby zůstal co nejdéle nepovšimnut. Následky takové infekce mohou být různé – od nežádoucích reklam a vyskakovacích oken přes zcizené osobní údaje až po ztrátu přístupu ke všem důležitým datům. To se netýká jen osobních počítačů a notebooků. Kromě pochybných webových stránek představují nebezpečí i streamovací zařízení, mobilní telefony a chytré televizory:

Pokud dítě streamuje nelegální obsah online, může být vystaveno kybernetickým hrozbám, rušivým vyskakovacím oknům a škodlivému obsahu.
Pirátský obsah není vybaven rodičovskou kontrolou, která by chránila celou rodinu.
Mohou se objevovat nevyžádané explicitní reklamy.
Streamování pirátského obsahu vystavuje rodinná zařízení přímému riziku nákazy malwarem.
Zločinci, kteří stojí za online pirátstvím, vydělávají peníze instalací nevyžádaných reklam a virů.
Škodlivý software v zařízeních vystavuje rodinu riziku krádeže identity a podvodů.
Rodiny by si měly uvědomit trestní důsledky nezákonného sledování pirátského obsahu.
Diváci, osoby, které stream sdílejí, nebo kdokoli, kdo sdílí odkazy na ně, porušují zákon.

Evropský projekt EU Kids Online

Na evropské úrovni se otázkou kyberkriminality zabývá projekt EU Kids Online, který od roku 2006 významně přispívá současnému chápání problematiky, debatě a výzkumu v celé Evropě. Podle výzkumné zprávy EU Kids Online z roku 2020 na tom není Česká republika úplně nejlépe. Například na dotaz, jak často s nimi rodiče hovoří o tom, co dělají na internetu, jen 16 % dětí ve věku 9–16 let odpovědělo, že často. Celých 56 % dětí uvedlo, že s nimi rodiče o využívání internetu nekomunikují nikdy nebo téměř nikdy. To je o 21 procent více, než činí průměr ve všech zemích, které se průzkumu účastnily.

Zdroj: euko.core-eviedence.eu

Český projekt Kraje pro bezpečnější internet

Alarmující zjištění přinesl také český výzkum Vnímání kyberkriminality mezi dětmi. Tento projekt byl realizován mezi žáky na druhém stupni základních škol v rámci projektu Kraje pro bezpečný internet na konci roku 2023. Výsledky poukazují na fakt, že žáci mají stále nedostatečné povědomí o tom, co na internetu mohou a nesmí dělat, respektive, jaké chování na internetu je klasifikováno jako kyberkriminalita. Co se týká znalostí toho, jaké jednání je v kyberprostoru trestné, žáci vykázali nejnižší znalost u problematiky porušování autorských práv. Sdílení filmů označilo jako trestné jen 34 % žáků. U odpovědí na otázku, jakého závadového jednání se žáci na internetu dopustili, mělo také nejčastější zastoupení porušování autorských práv, konkrétně crackování (přes 13 %) . Ze srovnání s výsledky z roku 2018 je patrné, že sice došlo celkově k nárůstu povědomí o tom, co je v kyberprostoru trestné, nicméně pouze o několik málo procent.

Aktuální projekty v České republice

V současné době není v České republice problematice nelegálního stahování softwaru ze strany dětí (ani dospělých) prozatím věnována dostatečná pozornost, jak ostatně prokázal i výzkum v rámci projektu Kraje pro bezpečnější internet. Nicméně, existuje několik prospěšných projektů, jejichž cílem je informovat rodiče a pedagogy o rizicích a důsledcích problematického chování dětí na internetu, včetně nelegálního stahování softwaru. E-bezpeci.cz V České republice se na problematiku dětí a internetu zaměřuje projekt E-Bezpečí. Jde o celorepublikový certifikovaný projekt zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou rizikovým chováním na internetu a souvisejícími fenomény. Projekt E-Bezpečí je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s dalšími organizacemi. Jde o certifikovaný projekt primární prevence rizikového chování a také projekt certifikovaný v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Mezi cílové skupiny projektu E-Bezpečí patří žáci (od 1. stupně ZŠ) a studenti, učitelé, preventisté sociálně patologických jevů, metodici prevence, policisté, manažeři prevence kriminality, vychovatelé, pracovníci OSPOD a v neposlední řadě také rodiče. Projekt E-Bezpečí se specializuje zejména na kyberšikanu a sexting, kybergrooming, kyberstalking, rizika sociálních sítí, hoaxy, spamy a fake news, online závislosti (netolismus, nomofobie), fenomén youtubering a zneužití osobních údajů v prostředí elektronických médií. Na webových stránkách projektu jsou k dispozici:

odkazy na výzkumy v oblasti bezpečnosti na internetu,
materiály a rady pro rodiče a pedagogy,
články na různá témata,
odkazy na externí weby s užitečnými informacemi,
odkazy na různé podcasty, rozhlasové pořady, atd.,
online videokurzy,
online poradna.

Na portálu je také odkaz na publikaci Bezpečné chování na internetu pro kluky a pro holky, kterou vydala Univerzita Palackého v Olomouci 2022 a která se stručně zabývá také nelegálním stahováním obsahu, včetně poukazu na pokuty, které za pirátství hrozí.

Den bezpečnějšího internetu.

Mezinárodní akce s názvem Den bezpečnějšího internetu probíhá ve více než 190 zemích na celém světě. V České republice je koordinátorem této události Safer Internet Centrum, které spravuje sdružení CZ.NIC. Jedná se každoročně o druhé únorové úterý. Letos tento termín připadl na 6. únor a šlo již o jedenadvacátý Den bezpečnějšího internetu. Tento den si každý rok připomínají stovky organizací, škol nebo jednotlivců. Zapojit se mohou nejen organizace, které se věnují bezpečnosti, prevenci nebo vzdělávání, ale i státní instituce, rodiče a děti. V loňském roce byla vydána příručka s přehledně zpracovaným výběrem tipů a aktivit pro jednotlivé věkové skupiny.

Česká protipirátská unie

Česká protipirátská unie již od roku 2006 realizuje preventivní, osvětovou a vzdělávací kampaň Filmy nejsou zadarmo a věnuje se komplexní osvětě o problematice nelegálního stahování obsahu.

Tipy pro rodiče

Velmi důležitým faktorem jsou samozřejmě rodiče. Právě oni by měli svým dětem vysvětlit, že nelegálním stahováním a šířením obsahu vystavují sebe i rodiče právnímu postihu. Dále by měli:

Ujistit se, že děti vědí, že sdílení souborů a nelegální stahování je považováno za krádež.
Pravidelně kontrolovat počítač. Stránky zaznamenané v historii počítače nebo nové ikony či nově nainstalovaný software mohou naznačovat nezákonnou činnost.
Najít pro své děti stránky umožňující bezplatné a legální stahování, případně je nasměrovat na webové stránky původního výrobce softwaru nebo na oficiální internetové obchody.
Instalovat pravidelné záplaty operačního systému a používat spolehlivá řešení pro zabezpečení internetu.
Naučit své děti, aby se zastavily a přemýšlely, než kliknou na odkazy a tlačítka pro stahování, protože mnohé z nich mohou být klamavé a vést na podvodné nebo vysloveně škodlivé webové stránky.
Používat renomované aplikace rodičovské kontroly, které rodičům pomohou dohlížet na stahovací návyky vašich dětí a umožní jim blokovat potenciálně problematický obsah.

A samozřejmě by měli jít svým dětem příkladem. Pokud se rodiče sami dopouštějí porušování zákona, ať už nelegálním stahováním a šířením obsahu, nebo jinak, dá se očekávat, že děti budou takovou činnost považovat za přípustnou a budou se porušování zákona dopouštět také. Zdroje: journals.openedition.org; nidirect.gov.uk, internetmatters.org; Více ve studii kraje pro bezpečný internet zde.

Článek DĚTI A NELEGÁLNÍ STAHOVÁNÍ OBSAHU: ALARMUJÍCÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMU SI ŽÁDAJÍ OSVĚTU se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

STUDIE EU: ČÍM PERMISIVNĚJŠÍ JE POSTOJ K PIRÁTSTVÍ V ZEMI, TÍM VYŠŠÍ JE SPOTŘEBA PIRÁTSKÉHO OBSAHU NA OBYVATELE

normalnele — Sat, 18 Nov 2023 08:00:20 +0000

Jedna z hypotéz uvedených v rámci studie zaměřené na digitální pirátství, kterou nedávno zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), se zabývá vztahem mezi postojem k pirátství a konzumací nelegálního televizního, filmového, hudebního, softwarového a publikačního obsahu v zemích Evropské unie a ve Spojeném království. Podle této hypotézy existuje mezi postojem k pirátství a výší spotřeby pirátského obsahu jistý vztah. Studie porušování autorských práv online v Evropské unii se při zkoumání stavu a vývoje digitálního pirátství opírala mimo jiné i o studii vnímání duševního vlastnictví, kterou úřad zveřejnil letos v létě. Ta navazuje na předchozí studie vnímání duševního vlastnictví z let 2017 a 2020. Hlavním cílem této studie bylo shromáždit poznatky o postojích evropských spotřebitelů k duševnímu vlastnictví (IP), o míře, v jaké tato práva respektují, a o tom, jakou mají představu o IP jako celku. Jako měřítko postoje k pirátství v každé zemi byla použita otázka „Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními? – Je přijatelné získávat digitální obsah nelegálně z internetu nebo z aplikací, pokud je určen pro mou osobní potřebu?“

Postoje vůči pirátskému online obsahu

Většina Evropanů obecně považuje přístup k obsahu z nelegálních online zdrojů za nepřijatelný. Více než 7 z 10 Evropanů si nemyslí, je přijatelné používat nelegální zdroje, pokud:

hledaný obsah není dostupný v rámci jejich předplatného streamingu (74 %),
tím ušetří peníze (73 %),
cena chráněného obsahu je příliš vysoká (72 %).

Tyto údaje na první pohled působí pozitivně. Ale vnímáno z opačné strany to znamená, že například každý třetí Evropan ještě stále považuje za přijatelné nakupovat nelegální zboží, pokud je původní produkt příliš drahý. U mladších spotřebitelů ve věku 15–24 let jde dokonce o polovinu respondentů (50 %). Akceptace nezákonného chování na internetu je výrazně vyšší u mladších Evropanů ve srovnání se staršími. Navíc přibližně třetina (34 %) Evropanů souhlasí s tím, že je přijatelné získat digitální obsah nelegálně, pokud je takový obsah určen pro osobní potřebu. Míra této akceptace se v různých zemích liší. Například podíl lidí, kteří považují nelegální získávání obsahu z internetu (pro osobní spotřebu) za zcela nebo spíše přijatelné, se pohybuje od 24 % (Dánsko) až po 58 % (Slovensko). Kromě Slovenska má toto tvrzení (lehkou) většinovou podporu ve Slovinsku (56 %), Maďarsku (54 %), Bulharsku (51 %) a Lotyšsku (51 %). Česká republika se řadí mezi země, kde je míra akceptace užívání pirátského obsahu pro osobní potřebu poměrně vysoká – činí 48 %.

Ti, kteří se dopustili porušení, mají benevolentnější postoj

Ze studie také vyplynulo, že lidé, kteří v posledních 12 měsících úmyslně přistupovali k online obsahu prostřednictvím nelegálních zdrojů, se mnohem častěji domnívají, že existují důvody, které toto chování ospravedlňují, než ti, kteří to neudělali. Podíl osob, které přiznávají, že v posledních 12 měsících konzumovaly pirátský obsah online, se v jednotlivých zemích také značně liší – sahá od 9 % ve Finsku a Německu až po 22 % na Maltě. Česká republika je s 16 % zhruba uprostřed žebříčku.

Záměrný nezákonný přístup k online zdrojům podle zemí; zdroj: EUIPO

Profil osob záměrně užívajících pirátský obsah

Podle studie převažují mezi osobami nelegálně užívajícími autorský obsah muži (17 %), ženy jsou na tom o něco lépe (12 %). Z hlediska věku výrazně převažují mladší Evropané (15–24 let 33 %, 25–34 let 25 %, 35–44 let 19 %, 45–54 let 10 %, 55–64 let 6 % a lidé nad 65 let jen 4 %). Pokud jde o vzdělání, nelegální obsah konzumují nejvíce lidé s nízkým vzděláním (18 %). Nelegální obsah se užívá více ve velkých městech a nejčastěji jsou to studenti (31 %), nejméně naopak ženy v domácnosti (9 %).

Důvody, proč nepoužívat nelegální online zdroje: Cena a dostupnost obsahu

Hlavní roli v motivaci uživatelů používat nelegální zdroje hraje cena a také kvalita obsahu dostupného z legálních zdrojů. Mezi nejčastěji uváděné důvody, které by respondenty přiměly přestat používat nelegální zdroje, by byla lepší cenová dostupnost obsahu z legálních zdrojů (43 %) a větší dostupnost obsahu, který je zajímá, prostřednictvím legálních zdrojů (37 %).

Důvody, proč nepoužívat nelegální online zdroje; Zdroj: Euipo

Důvodem k nevyužívání nelegálních zdrojů mohou být také obavy z vystavení škodlivým praktikám, jako jsou například podvody nebo nevhodný obsah pro nezletilé. Více než 8 z 10 Evropanů (82 %) souhlasí s tím, že nelegální získávání online obsahu s sebou nese riziko vystavení takovým praktikám. Tento názor sdílí jasná většina – bez ohledu na to, zda k obsahu přistupovali prostřednictvím nelegálních zdrojů, či nikoliv.

Vnímání duševního vlastnictví

Jasná většina Evropanů uvádí, že dobře rozumí konceptu duševního vlastnictví a souhlasí s tím, že je důležité respektovat duševní vlastnictví, aby byla chráněna práva a příjmy výrobců zboží a obsahu a také kvalita jejich produktů. Celých 93 % Evropanů také souhlasí s tím, že je důležité, aby vynálezci, vydavatelé, tvůrci a výkonní umělci mohli chránit svá práva a dostávat za svou práci zaplaceno. Stejně tak většina (91 %) považuje respektování duševního vlastnictví za důležité kvůli tomu, aby se ostatní nemohli neoprávněně prohlásit za tvůrce nebo vynálezce něčeho, co není jejich dílem. Zatímco povědomí o důležitosti ochrany duševního vlastnictví je vysoké, jen málo Evropanů si myslí, že hlavní prospěch z této ochrany mají spotřebitelé, jako jsou oni sami (8 %). Naopak více než polovina si myslí, že tím, kdo z této ochrany těží nejvíce, jsou výkonní umělci, jako jsou hudebníci (54 %), a tvůrci uměleckého obsahu (52 %). Většina Evropanů rovněž prozatím považuje kvalitu a rozmanitost obsahu nabízeného prostřednictvím legálních zdrojů za lepší než u obsahu dohledatelného prostřednictvím nelegálních řešení. Nicméně 60 % z těch, kteří v posledním roce úmyslně přistupovali k online obsahu prostřednictvím pirátských zdrojů, uvádí, že je snazší najít a získat přístup k požadovanému digitálnímu obsahu prostřednictvím nelegálních kanálů než prostřednictvím legálních služeb. Zdroj: euipo.europa.eu

Článek STUDIE EU: ČÍM PERMISIVNĚJŠÍ JE POSTOJ K PIRÁTSTVÍ V ZEMI, TÍM VYŠŠÍ JE SPOTŘEBA PIRÁTSKÉHO OBSAHU NA OBYVATELE se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

NA DIGITÁLNÍ PIRÁTSTVÍ MAJÍ ZNAČNÝ VLIV SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ FAKTORY, PROKÁZALA STUDIE PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÝCH PRÁV ONLINE V EVROPSKÉ UNII

normalnele — Fri, 03 Nov 2023 08:00:28 +0000

Internet – jako prakticky nekonečný prostor umožňující sdílení osobních názorů a vizí, firemních výrobků i autorských děl nejrůznějšího druhu – s sebou nese vysoké riziko nelegálních aktivit. Zčásti je to dáno jistou anonymitou daného prostředí, zčásti vysoce vyvinutými technologiemi, k nimž má přístup prakticky každý. Mezi nezákonné činnosti v digitálním prostředí patří mimo jiné i porušování autorských práv. Podle studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou zpracoval EUIPO, mají na nelegální užívání autorského obsahu významný vliv i socioekonomické faktory. Hnací síly konzumace pirátského obsahu Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou v letošním roce realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zkoumala údaje o online pirátství na národní úrovni z 27 členských států. Cílem výzkumu bylo odhalit faktory, které způsobují rozdíly mezi jednotlivými státy. Studie je založena na rozsáhlém souboru dat o přístupech na stránky poskytující obsah porušující autorská práva za období 2017–2022. Výsledky studie ukazují, že na digitální pirátství mají významný vliv různé faktory:

Socioekonomické proměnné: výše příjmů, vzdělání, nerovnost, nezaměstnanost.
Demografické proměnné: struktura obyvatelstva, podíl mladých lidí v populaci,
Charakteristiky týkající se trhu: celková velikost trhu, rozsah internetové infrastruktury, počet legálních nabídek pro různé typy obsahu, vnímání práv duševního vlastnictví a postoj společnosti k jejich porušování.

Socioekonomické faktory Pokud se jedná o socioekonomické faktory, největší vliv na konzumaci pirátského obsahu má zjevně výše příjmů na obyvatele a míra nerovnosti. To znamená, že vysoký příjem na obyvatele a nízká míra příjmové nerovnosti jsou spojeny s nižší mírou nelegální spotřeby. Často se předpokládá, že individuální konzumace pirátského obsahu má souvislost s příjmem domácnosti, protože domácnosti s vyššími příjmy si mohou dovolit platit za legální obsah. K tomu by mohla navíc přispívat skutečnost, že bohatší země mají obvykle výkonnější systémy ochrany duševního vlastnictví a že spotřebitelé v těchto zemích mají k dispozici větší zdroje na konzumaci veškerého zboží, tedy i legálního digitálního obsahu. Příjmová nerovnost může mít negativní dopad na konzumaci pirátského obsahu, protože hudba, filmy a televizní programy, které konzumují osoby s vyššími příjmy, jsou zajímavé i pro osoby s nižšími příjmy, pro které je znalost tohoto obsahu faktorem sociální interakce. Jedinci s nízkými příjmy, kteří nemají takové možnosti zaplatit si legální obsah, tak mohou hledat nelegální způsoby, jak získat přístup k digitálním produktům, které si nemohou dovolit, případně za ně nejsou ochotni zaplatit. Ve společnostech, kde je silný tlak na vlastnictví drahých digitálních produktů, navíc může existovat větší pokušení využívat pirátský obsah jako způsob, jak se ve své sociální bublině prezentovat ve „správném“ světle. Dalším projevem ekonomické nerovnosti je míra nezaměstnanosti mladých lidí. Je tedy rovněž jedním z faktorů, které mohou mít dopad na míru digitálního pirátství. Demografické faktory Podle studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví, která byla realizována v roce 2023, přiznalo 33 % respondentů ve věku 15–24 let přístup k pirátskému obsahu. To je mnohem více než u starších věkových skupin a dokonce více než dvojnásobek celkového průměru EU, který činí 14 %. Z těchto výsledků vyplývá, že mladší spotřebitelé mají větší sklon k úmyslnému přístupu k pirátskému obsahu. Z toho lze odvodit, že v zemích s vyšším podílem mladších lidí může být i vyšší konzumace nelegálního obsahu na obyvatele. Postoj vůči pirátství Kultura a sociální normy v různých společnostech mohu mít vliv na způsob, jakým je digitální pirátství vnímáno. V některých společnostech může být pirátství považováno za normální, zatímco v jiných za nepřijatelné. Podle studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví mají spotřebitelé v některých zemích k porušování práv duševního vlastnictví tolerantnější postoj než v jiných zemích, a to nezávisle na výši příjmu nebo jiných socioekonomických proměnných. Studie prokázala, že mezi členskými státy jsou významné rozdíly v postojích k pirátství. V zemích s benevolentnějším postojem vůči nelegální konzumaci autorského obsahu je tudíž i vyšší konzumace pirátského obsahu na obyvatele. Velikost trhu V rámci dřívějších studií softwarového pirátství (Gopal & Sanders, 1998) a hudebního pirátství (Ki et al., 2006) byl zjištěn negativní vztah mezi velikostí trhu a mírou pirátství. Přesná povaha působícího mechanismu není jasná. Studie z roku 2006 uvádí, že v zemích s velkým hudebním trhem mají lidé tendenci uznávat hudbu jako společenskou hodnotu, což vede k většímu dodržování autorských práv. Na základě těchto závěrů lze tedy usoudit, že čím větší je trh, tím nižší je spotřeba pirátského obsahu na obyvatele. Legální nabídka autorského obsahu Obecně se má za to, že dostupnost legálních nabídek obsahu má za následek snížení pirátství. V rámci studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví uvedlo celých 26 % respondentů, že v případě, kdy není dostupná legální alternativa, je podle nich přijatelné uchýlit se k online pirátskému obsahu. Z toho vyplývá, že čím širší je legální nabídka obsahu, tím nižší je konzumace pirátského obsahu na obyvatele. Je nutno realizovat opatření na všech úrovních Je tedy zřejmé, že digitální pirátství je komplexní problém, který je ovlivněn kombinací sociálních a ekonomických faktorů. Svou roli zde mohou hrát i dílčí sociální faktory:

Nízká míra vnímaného rizika: Někteří lidé mohou vnímat digitální pirátství jako neškodné, protože nepovažují za pravděpodobné, že by mohli být přistiženi a potrestáni. Pokud pociťují nízké riziko, mohou být ochotní riskovat a stáhnout si nelegální obsah.
Kolektivní chování: Někdy může být digitální pirátství ve společnosti považováno za normální nebo běžné chování. Pokud lidé v okolí jedince praktikují pirátství, může se daný jedinec cítit méně provinile a mít sklon ke stejnému chování.
Sociální interakce: Také sociální média a online komunitní platformy mohou hrát jistou roli v šíření pirátského obsahu.
Nedostatek vědomostí o autorských právech: Nízké povědomí o autorských právech a právních důsledcích digitálního pirátství může vést k tomu, že lidé nejsou dostatečně informováni o tom, že jejich činnost je nelegální.

Úspěšné snižování pirátství vyžaduje realizaci opatření na všech úrovních, včetně zlepšení dostupnosti legálního obsahu, cenové politiky, zvyšování povědomí spotřebitelů o autorských právech a právního rámce pro boj proti pirátství. V tomto ohledu je nutno držet krok s technologickým pokrokem. Rychlý rozvoj technologií usnadňuje pirátům jejich nezákonné online aktivity, neboť umožňuje snazší sdílení a šíření nelegálního obsahu. Proto je nutno nezaostat a maximálně využít špičkové technologie k lepší ochraně autorských práv – jak prostřednictvím ochrany digitálního obsahu proti nelegálnímu kopírování a distribuci, tak prostřednictvím monitorování případných pirátských aktivit. Zásadní vliv na boj s pirátstvím má samozřejmě také právní rámec a související vymáhání právních předpisů a účinné (pokud možno široce medializované) tresty za digitální pirátství, které mohou piráty od nelegálních praktik odradit. Zdroj: euipo.europa.eu

Článek NA DIGITÁLNÍ PIRÁTSTVÍ MAJÍ ZNAČNÝ VLIV SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ FAKTORY, PROKÁZALA STUDIE PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÝCH PRÁV ONLINE V EVROPSKÉ UNII se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

STUDIE EU: TELEVIZNÍ PIRÁTSTVÍ ODPOVÍDÁ ZA TÉMĚŘ POLOVINU VEŠKERÉHO DIGITÁLNÍHO PIRÁTSTVÍ

normalnele — Tue, 31 Oct 2023 16:26:16 +0000

Podle nové studie, kterou realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) se trend poklesu pirátství z předchozích let obrátil a začal opět stoupat. Televizní obsah je přitom hlavním terčem digitálního pirátství. Mezi nejčastěji zneužívaný obsah patří televizní pořady, seriály a filmy na vyžádání, anime, živé přenosy sportovních událostí a specializované sportovní kanály. Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, která navazuje na studii z let 2019 a 2021, se zaměřila na konzumaci obsahu porušujícího autorská práva ve 27 členských státech EU. Předmětem výzkumu byla oblast televize, hudby a filmu v období 2017–2022. Vůbec poprvé se studie zabývala i publikacemi a softwarem pro stolní počítače a mobilní zařízení.

Ochrana autorských práv v EU

V EU platí obecné pravidlo, že práva autorů jsou chráněna po dobu jejich života a 70 let po jejich smrti. Ochrana poskytovaná souvisejícími právy trvá 50 let od zveřejnění představení, filmu či vysílání a 70 let v případě zvukových záznamů nebo výkonů zaznamenaných na zvukových záznamech. Ekonomické aspekty autorského práva jsou přitom komplikované. Odrážejí kompromisy mezi zájmy tvůrců, distributorů, výkonných umělců a spotřebitelů. Obecným cílem systému je zajistit přiměřenou odměnu tvůrcům a dalším nositelům práv, neboť bez toho by nebylo možné udržet společensky optimální úroveň tvůrčí činnosti. Současně je potřeba zajistit široký přístup veřejnosti ke kreativním dílům.

Typy porušení autorských práv

Digitální piráti se tím, že používají chráněné dílo bez svolení držitele autorských práv, dopouštějí porušení autorských práv, a tím připravují tvůrce o zisky, které tito potřebují k pokrytí vysokých nákladů na produkci svých děl. Porušení autorských práv může mít celou řadu podob:

Porušení týkající se fyzických komunikačních médií: nelegální kopie optických disků (LD, VCD, DVD) a levné kopírování pomocí optických médií a dešifrovacího softwaru.
Online pirátství: Nelicencované užívání děl na internetu za účelem šíření a zpřístupnění filmů, hudby, televize, softwaru a publikací ostatním uživatelům internetu.
Zcizení signálu: Neoprávněný příjem kabelové televize, rozhlasového systému nebo satelitních signálů, případně pirátství spočívající v dodávání nelegálních kabelových dekodérů nebo satelitních dekodérů spotřebitelům.
Pirátské vysílání: Vysílání pořadu z legální nebo pirátské kopie bez souhlasu držitele autorských práv.
Neoprávněná veřejná produkce: Případy, kdy nějaká organizace nebo komerční subjekt prezentuje dílo svým členům nebo zákazníkům bez svolení vlastníka autorských práv.

Neoprávněný přístup k obsahu online zahrnuje streamování, stahování, ripování a torenty. K 58 % pirátství v EU dochází prostřednictvím streamování a k 32 % prostřednictvím stahování. Digitální pirátství představuje velký problém, a proto se stalo předmětem studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou realizoval EUIPO a která se zaměřila na analýzu nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Pojďme se podrobněji podívat na vývoj televizního pirátství.

Aktuální dostupnost a nabídka legálních televizních kanálů

Z celkového hlediska se legální nabídka televizních kanálů, filmů a hudby od roku 2018 ve většině členských států EU výrazně zvýšila. Dostupnost televizních kanálů se v Evropské unii zvýšila přibližně o 2,5 %. Vývoj v jednotlivých zemích se však výrazně liší. Podle European Audiovisual Obervatory vykazuje nejvyšší počet televizních kanálů v rámci EU Itálie, a to přesto, že došlo k jejich poklesu z 2 701 v roce 2018 na 2 274 v roce 2023. V České republice došlo ke zvýšení z 1 310 kanálů v roce 2018 na 1 588 kanálů v roce 2023.

Televizní obsah odpovídá podle studie za polovinu pirátství

Podle studie je televizní obsah je v EU nejčastější terčem online pirátství. V roce 2021 zaznamenal nárůst, v roce 2022 se hodnota ustálila. V roce 2022 vzrostl pirátský televizní obsah o 15 %. Mezi žánry, které jsou nejčastěji terčem digitálního pirátství, vedou televizní pořady, seriály a filmy na vyžádání, následuje anime produkce (seriály a filmy), živé přenosy sportovních událostí a specializované sportovní kanály. Televizní pirátství tvořilo v roce 2022 téměř polovinu (48 %) všech přístupů porušujících autorská práva v EU.

Mezi typy televizního pirátství vede streamování

Průměrný počet přístupů k televiznímu obsahu v EU27 činí přibližně 5 na jednoho uživatele internetu měsíčně, což je výrazně pod úrovní roku 2017, ale 20 % nad spodní hranicí dosaženou v roce 2020. Pro srovnání, hodnota celkového pirátství skončila na 7 přístupech na uživatele internetu za měsíc. Struktura pirátské konzumace televizního obsahu má ve většině členských států EU podobnou podobu, i když v několika zemích existují významné rozdíly mezi nimi i mezi jednotlivými měsíci.

Sezónně upravený vývoj televizního pirátství v EU27 (přístupy na uživatele internetu/měsíc)

Zdaleka nejčastějším způsobem konzumace pirátského televizního obsahu je streamování – odpovídá až za 95 % případů.

Průměrné měsíční přístupy k TV pro země, s rozdělením podle metody přístupu (2022)

Stolní počítače mají ještě stále lehce navrch

Ke zneužívání televizního obsahu je stále ještě nejvíce využíván přístup ze stolních počítačů, ačkoliv stoupá i používání mobilních zařízení. Stolní počítače představují 50–60 % z celkového počtu. Rozdělení pirátství mezi mobilní a stolní počítače se v jednotlivých zemích dost liší. Jak je vidět na obrázku níže, Česká republika patří mezi země, kde jsou mobilní zařízení používána k pirátským přístupům (ve srovnání s jinými zeměmi) v malé míře (61 % stolní počítače, 39 % mobilní zařízení). Nejnižší využívání mobilních zařízení je v Maďarsku (33 %), nejvyšší naopak v Itálii (49 %).

Nelegální konzumace televizního obsahu podle zemí a typu zařízení (2022)

Situace je složitá a možností není mnoho

Fenomén internetového pirátství je závažným problémem, jehož zvládnutí vyžaduje hlubší pochopení podstaty pirátství, motivů pirátů, socio-ekonomických faktorů i způsobů nelegální konzumace autorských děl. Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), přináší v tomto ohledu důležité poznatky, které zainteresovaným stranám pomáhají zorientovat se v problematice a mohou být i výchozím bodem pro edukaci veřejnosti, která by k řešení problému mohla významně přispět. Zdroj: euipo.europa.eu

Článek STUDIE EU: TELEVIZNÍ PIRÁTSTVÍ ODPOVÍDÁ ZA TÉMĚŘ POLOVINU VEŠKERÉHO DIGITÁLNÍHO PIRÁTSTVÍ se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

STUDIE EU: KLESAJÍCÍ TREND ONLINE PIRÁTSTVÍ SE V LOŇSKÉM ROCE OBRÁTIL

normalnele — Mon, 23 Oct 2023 12:01:32 +0000

Internet je fenoménem, který nám usnadňuje každodenní život. Ale kromě pozitivních stránek, které nám nabízí, má i svou odvrácenou tvář a negativa. Jedním z nich je bezesporu digitální pirátství, kterým se zabývá nová studie Porušování autorských práv online v Evropské unii.

Historie pojmu pirátství

Samotné slovo pirátství má vzdálený indoevropský kořen. Původně mělo toto slova úplně jiný význam. Znamenalo pokus, snahu či zkušenost. Slovo „peiratos” pak označovalo mořského pobřežního válečníka. Současný význam „námořní zloděj“ tedy není od původního významu příliš vzdálený. Ve starověku byli piráti vnímáni také jako porušovatelé řádu. Jejich hlavním znakem podle tehdejší společnosti bylo, že nectili žádné vlastnictví obecně uznávané společností. Není tedy divu, že se tento pojem začal v přeneseném smyslu používat i pro odcizení duševního vlastnictví, které má v současné době spoustu forem. Jednou z nich je digitální pirátství spojené s nelegálním užíváním a šířením autorsky chráněného obsahu prostřednictvím úložišť a streamovacích platforem.

Negativní vliv na zisky tvůrců a kvalitu obsahu

Online pirátství má výrazný negativní dopad na tvůrce a odvětví zábavního průmyslu, neboť je připravuje o tržby, které jsou potřeba ke kompenzaci vysokých nákladů na produkci, ať už se jedná o seriály, filmy, hudebních skladby, software, nebo publikace. Dalším velkým problémem je, že nelegální šíření podkopává kvalitu obsahu. Pirátské kopie často neposkytují stejnou kvalitu a bezpečnost, což má vliv na celé odvětví – a zejména na koncové uživatele, kteří jsou vystaveni riziku malwaru a nízké kvality obsahu. Fenoménem online pirátství se dlouhodobě zabývá Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), který aktuálně zveřejnil novou studii Porušování autorských práv online v Evropské unii. Tato studie se zaměřila na analýzu nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Jedním z bodů studie byl i celkový vývoj pirátství.

Celkový vývoj pirátství od roku 2017

V závěru minulé zprávy se praví, že online pirátství postupem let až do konce roku 2020 pomalu klesalo. Podle letošní studie pirátství nepřetržitě klesalo od roku 2017 až do začátku roku 2021, kdy se tento pozitivní trend obrátil. A to nejen pro Evropskou unii jako celek, ale i pro většinu členských států. V roce 2022 skončilo pirátství (na úrovni EU27) zhruba na 7 přístupech na uživatele internetu za měsíc. Dobrou zprávou je, že ve srovnání s maximální úrovní z března 2017 je tato hodnota stále ještě nízká.

Podíl jednotlivých typů obsahu na celkovém pirátství

U jednotlivých typů digitálního pirátství jsou zřejmé rozdíly. Podíl televizního pirátství se v průběhu let zvýšil, a to z přibližně 59 % na 73 %, zatímco podíl pirátství v oblasti hudby klesl z 20 % v roce 2017 na 9 % v roce 2022. Podíl filmového pirátství zaznamenal ve stejném období mírný pokles z 20 % na 18 %. Podíly jednotlivých typů jsou vyobrazeny na obrázku níže.

Zdroj: EUIPO

Roční míra pirátství na obyvatele: Hudební obsah se vymyká

Celková roční míra pirátství na obyvatele (tedy hodnota za všechny typy obsahu) činila v roce 2018 -17,5 % a po průběžném dalším klesání během let 2019–2021 zaznamenala v roce 2022 nárůst o +13,3 %. Za tímto celkovým tempem růstu ve výši 13 % stojí především televizní pirátství, i když v menší míře k němu přispělo i filmové pirátství. K nejvýraznějšímu poklesu roční míry pirátství na obyvatele u všech typů obsahu došlo v roce 2020. Poté se pokles zmírnil a v roce 2022 nastal opačný trend. Televizní obsah zaznamenal v roce 2018 pokles roční míry pirátství na obyvatele ve výši -10,7 %, v roce 2019 o něco menší pokles ve výši -9,1 %, v roce 2020 další výrazný pokles -22,9 %, v roce 2021 -6,9 % a v roce 2022 je již zřejmý značný nárůst celkové míry pirátství na obyvatele – studie uvádí +15,3 %. Roční míra pirátství na obyvatele u filmu činila v roce 2018 -20,3 %, v roce 2019 pokles pokračoval mírnějším tempem a skončil na -11,0 %, v roce 2020 byl pokles ještě výraznější a činil -28,3 %, v roce 2021 klesání zpomalilo na -18,0 %. V roce 2022 nastal obrat a filmový obsah zaznamenal, pokud jde o roční míru pirátství na obyvatele, nárůst o celých +17,2 %. Hudební obsah se tomuto trendu vymyká. Je jediným typem obsahu, u něhož nedošlo v roce 2022 ke zvratu. V roce 2018 zde byl zjevný výrazný pokles ve výši -34,5 % a tento pokles se v dalších letech ještě zvyšoval. V roce 2019 činil -36,6 %, v roce 2020 -37,9 %, v roce 2021 pouze -3,7 % a v roce 2022 roční míra pirátství na obyvatele klesla o dalších -6,0 %. Pro publikace a software jsou k dispozici pouze hodnoty z roku 2022 a činí +37,1 % pro publikace a +10,7 % pro software.

Pirátství ovlivnila pandemie covidu

Podle výsledků studie se v letech 2020 a 2021 projevily výrazné odchylky od všech ostatních let, i když v různých směrech. Zatímco začátek pandemie onemocnění covid-19 se shodoval s poklesem pirátství o 21 %, druhé čtvrtletí roku 2021 vykázalo celkový nárůst (za všechny typy obsahu) o více než 8 %.

Porovnání přístupů z osobních počítačů a mobilních zařízení

Rozdíl mezi mobilním a stolním zařízením je založen na operačním systému, který se připojuje k pirátské webové stránce. Těmito zařízeními mohou být mobilní telefony, tablety nebo jiná zařízení s mobilním operačním systémem. Výsledky studie prokázaly jasnou tendenci konzumovat pirátský hudební a publikační obsah na mobilních zařízeních, zatímco v případě přístupu k televizi uživatelé dávají přednost přístupu ze stolních počítačů, i když přístupy z mobilních zařízení jsou také významné. Celkové „rozložení sil“ mobilních zařízení a stolních počítačů je zřejmé z následujícího obrázku:

Celkový podíl pirátství v EU-27 v roce 2022 podle typu obsahu s rozdělením podle zařízení; Zdroj: EUIPO

Je zřejmé, že postupem času došlo ke znatelnému posunu ve prospěch mobilních zařízení. Trend pozorovaný od roku 2017 do poloviny roku 2020 ukazuje výraznější pokles pirátství na stolních počítačích ve srovnání s pirátstvím na mobilních zařízeních. Nicméně pokles pirátství na mobilních zařízeních pokračoval až do konce roku 2020. To lze přičíst opatřením a lockdownům, které členské státy zavedly během krize spojené s pandemií covidu a které měly za následek, že lidé trávili více času doma. Současná situace se zdá být velmi podobná situaci v roce 2017.

Rozdíly v typu pirátského obsahu a celková konzumace u jednotlivých zemí

Jak typ pirátského obsahu v jednotlivých zemích, tak celková spotřeba pirátského obsahu na jednoho uživatele internetu vykazují mezi členskými státy značnou variabilitu. Celkový počet se pohybuje od přibližně 25 přístupů na jednoho uživatele internetu za měsíc v Estonsku až po přibližně 7 v Německu. Mezi čtyři země s nejvyšší mírou pirátství patří Estonsko, Lotyšsko, Litva a Kypr, zatímco nejnižší míra je v Německu, Itálii a Polsku. Česká republika se drží zhruba uprostřed se 43 % televizního pirátství, 10 % softwarového pirátství, 32 % publikačního pirátství, 6 % hudebního pirátství a 9 % pirátství v oblasti filmu.

Zdroj: EUIPO

Zdroj: euipo.europa.eu

Článek STUDIE EU: KLESAJÍCÍ TREND ONLINE PIRÁTSTVÍ SE V LOŇSKÉM ROCE OBRÁTIL se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

STUDIE EU: TELEVIZNÍ OBSAH JE NEJČASTĚJŠÍM TERČEM DIGITÁLNÍHO PIRÁTSTVÍ V EU

normalnele — Fri, 13 Oct 2023 07:00:30 +0000

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) zveřejnil novou studii nazvanou Porušování autorských práv online v Evropské unii. Výzkum navazující na studie z let 2019 a 2021 se zaměřil na konzumaci obsahu porušujícího autorská práva ve 27 členských státech EU. Předmětem studie byla oblast televize, hudby a filmu v období 2017–2022. Vůbec poprvé se studie zabývala i publikacemi a softwarem pro stolní počítače a mobilní zařízení. Porušování autorských práv je v dnešní digitální době oplývající technologiemi závažný problém. Rozšíření internetu výrazně usnadnilo přístup k řadě autorských děl a umožnilo prakticky nekontrolovatelné šíření autorsky chráněného obsahu prostřednictvím úložišť a jiných platforem, jejichž provozovatelé využívají nedostačující legislativy. Nelegálnímu chování na internetu navíc silně nahrálo období pandemie covidu a souvisejících lockdownů.

TVŮRCI PŘICHÁZEJÍ O SVÉ ZISKY

Hudební, televizní a filmový zábavní průmysl představuje vysoce dynamické prostředí. Firmy, které se v tomto odvětví pohybují, se tomu musely přizpůsobit. Vyvinuly nové obchodní modely, aby byly schopny získat nové klienty, udržet si stávající zákazníky a zajistit svou konkurenceschopnost na rychle se vyvíjejícím trhu. Produkce autorských děl není v žádném případě levná záležitost a tvůrci potřebují související vysoké náklady kompenzovat prostřednictvím zisků. O ty ale kvůli pirátství přicházejí. Poskytování přístupu k obsahu chráněnému autorským právem navíc často zahrnuje činnosti náročné na zdroje. Piráti mohou používat sofistikované metody, které jim umožňují vyhnout se identifikaci a odolat donucovacím opatřením zaměřeným na jejich služby, případně se z nich rychle zotavit.

CÍLE STUDIE

Vypořádat se s fenoménem internetového pirátství není nijak snadné. Vyvíjí se totiž společně s technologiemi a často je o krok napřed. Je klíčové pochopit, jak k pirátství dochází, aby bylo možné přijmout adekvátní opatření k jeho omezení. A proto vznikla studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Jejím hlavním cílem byla analýza nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Nový výzkum navázal na studii zveřejněnou v roce 2021, která vycházela z údajů za roky 2017–2020, a na rozdíl od této předchozí studie je širší. Zahrnuje i softwarový a publikační obsah a byla přidána také nová část týkající se pirátství při živých akcích. Výkonný ředitel EUIPO Christian Archambeau:

„Porušování autorských práv v digitální éře zůstává velmi vážným problémem a přímou hrozbou pro kreativní odvětví v Evropě. Nová studie ukazuje, že v boji proti pirátství je třeba udělat ještě mnoho práce. Zastavit tento jev je složité, protože pirátství se neustále vyvíjí spolu s technologiemi. Proto je pochopení základních mechanismů pirátství nezbytné pro přijetí účinných politik a opatření, které přispějí k jeho omezení.“

PRŮBĚH REALIZACE STUDIE

V rámci výzkumu byla zkoumána konzumace pirátského obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království, a to u televizních pořadů, hudby, filmů, publikací a softwaru (PC a mobilní zařízení) s využitím různých metod přístupu, jako je streamování, stahování, torrenty a software pro ripování streamů. Měrnou jednotkou v rámci studie byl počet přístupů k pirátskému obsahu na jednoho uživatele internetu na měsíc. Soubor dat byl rozdělen do několika kategorií. Ty zahrnovaly například bydliště spotřebitele obsahu, který porušuje autorská práva, způsob přístupu, typ obsahu, žánr, zdroj a typ použitého zařízení. Studie zahrnovala obyvatelstvo ve věku od 16 do 74 let. Základní údaje pro tuto studii pocházejí ze sledování návštěvnosti pirátských webových stránek, které pocházejí od společnosti MUSO, jež poskytla údaje o této činnosti za období 2017 až 2022. Další údaje byly získány z oficiálních databází, jako je EUROSTAT, a ze studií EUIPO o vnímání duševního vlastnictví, aby bylo možné lépe pochopit mechanismy pirátství:

Ekonomické a sociální proměnné, jako je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, nerovnost (Giniho index), struktura obyvatelstva a nezaměstnanost v kategorii mladých lidí.
Vnímání, povědomí a chování související s pirátstvím, jak o nich vypovídali respondenti v rámci studie o vnímání duševního vlastnictví.
Objem legální nabídky, který byl získán z databáze MAVISE a Pro-music.

ONLINE PIRÁTSTVÍ MÍRNĚ STOUPÁ

Ze studie vyplývá, že celkově online pirátství vykazuje do roku 2021 meziroční pokles a v roce 2022 mírný nárůst o 3,3 %. Za tímto nárůstem stojí především zvýšená míra televizního pirátství, které v roce 2022 představovalo 48 % celkového souhrnného pirátství, do kterého spadají televize, filmy, hudba, software a publikace. Pirátství v oblasti filmů a hudby stále klesá, zatímco pirátství v oblasti softwaru a publikací vykázalo v roce 2022 výrazný nárůst.

NÁRŮST PIRÁTSTVÍ V OBLASTI STREAMOVÁNÍ A ŽIVÝCH SPORTOVNÍCH UDÁLOSTÍ

Podle studie bylo nejoblíbenějším způsobem přístupu k nelegálnímu televiznímu obsahu streamování. V Evropské unii se 58 % pirátství odehrává prostřednictvím streamování a 32 % prostřednictvím stahování. V rámci studie byl také poprvé analyzován nelegální přístup k živým sportovním událostem. Tento typ pirátství vykazoval v letech 2021 a 2022 vzestupnou tendenci, přičemž za pouhý jeden rok došlo k 30% nárůstu. V některých zemích, jako je Francie a Španělsko, tvoří tento typ obsahu více než třetinu (34 %) celkového počtu nelegálních přístupů. Zvláštní pozornost byla věnována také trendům během covidové krize. Byly zjištěny odlišné vzorce pro roky 2020 a 2021, které pravděpodobně souvisely s pandemií.

SPECIFICKÁ ZJIŠTĚNÍ K JEDNOTLIVÝM DRUHŮM OBSAHU

Podle výsledků studie je televizní obsah nejčastěji nelegálně užívaným typem obsahu, který odpovídá za téměř polovinu přístupů k internetu (kromě stolních počítačů narůstá počet přístupů z mobilních zařízení). Průměrný počet přístupů k televiznímu obsahu je 6 na jednoho uživatele internetu za měsíc. Filmové pirátství zaznamenalo v roce 2022 nárůst oproti roku 2021 o 17 %. Průměrný počet přístupů na jednoho uživatele internetu za měsíc je 1,1. Nejčastěji jde o streamování. Hudební pirátství od roku 2017 setrvale klesá. Nejčastější metodou je ripování, 70 % přístupů je z mobilních zařízení. Pirátství v oblasti publikací je hned na druhém místě za televizí a dosahuje 2,7 přístupu na jednoho uživatele internetu měsíčně. Předmětem pirátství jsou zejména audio knihy a elektronické knihy. Softwarové pirátství zaznamenává mírný nárůst a aktuálně činí cca 0,75 přístupu na uživatele internetu za měsíc. Zhruba polovinu všech přístupů představují hry a software pro mobilní zařízení. Pirátství živých sportovních událostí bylo analyzováno pouze pro roky 2021 a 2022, neboť nebylo předmětem dřívějších studií. Zaznamenává vzrůstající trend, který koncem roku 2022 dosáhl cca 0,7 přístupu na uživatele internetu měsíčně. To je zhruba o 75 % více než v lednu 2021.

HLAVNÍ ZÁVĚRY STUDIE

Závěry uvedené v deskriptivní části studie jsou na úrovni EU a hlavní statistické údaje jsou uvedeny podle členských států. Kromě popisné statistiky byla provedena ekonometrická analýza filmového, hudebního a televizního pirátství. Hlavní závěry této analýzy byly následující:

Pirátství se v každé ze tří zkoumaných oblastí chová odlišně. Vysvětlující proměnné se liší, a i když existuje shoda, velikost souvisejícího koeficientu se liší.
Pirátství ovlivňují ekonomické a sociální faktory. Modely ukazují, že na pirátství má vliv HDP na obyvatele dané země, nerovnost, struktura obyvatelstva a nezaměstnanost mladých lidí.
Počet legálních nabídek přispívá ke snížení pirátství ve všech třech oblastech. U televizního a filmového obsahu má navíc rozdílnost nabídky pro jeden z typů obsahu vliv na pirátství druhého typu.
Modely potvrzují, že pandemie covidu přispěla ke snížení filmového a televizního pirátství (nikoli však hudebního pirátství).
Dochází k určité substituci mezi pirátským a legálním obsahem. Modely ukázaly, že mezi spotřebou legálního obsahu a pirátstvím existuje inverzní vztah ve všech oblastech.
Mezi členskými státy existují značné rozdíly. Na národní úrovni existují značné rozdíly jak z hlediska způsobu přístupu (PC versus mobilní zařízení), tak z hlediska počtu přístupů na obyvatele.

Kombinace deskriptivní a ekonometrické analýzy v této zprávě by měla umožnit komplexní pochopení fenoménu digitálního pirátství v členských státech EU. Zjištění mohou být využita při tvorbě strategií a politik používaných k účinnému boji proti pirátství a k podpoře růstu odvětví digitálního obsahu. Zdroj: euipo.europa.eu

ROLE AKTV V BOJI PROTI PIRÁTSTVÍ

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy. AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství. Cílem AKTV je zvyšovat u široké veřejnosti povědomí o nelegálnosti sdílení televizního obsahu. V rámci této činnosti uvedla AKTV v loňském roce do provozu samostatnou edukativní webovou stránku Copyright, která se problematice věnuje. Do budoucna zvažuje AKTV realizaci projektů zaměřených na mladší věkové kategorie.

O ÚŘADU EVROPSKÉ UNIE PRO DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ (EUIPO)

EUIPO je jednou z největších decentralizovaných agentur EU se sídlem ve španělském Alicante. EUIPO, který je považován za jeden z nejinovativnějších úřadů duševního vlastnictví na světě, spravuje registraci ochranné známky Evropské unie (EUTM) a zapsaného průmyslového vzoru Společenství (RCD), které poskytují ochranu duševního vlastnictví ve všech členských státech EU. Realizuje také činnosti v oblasti spolupráce s národními a regionálními úřady duševního vlastnictví EU a je hostitelem Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví. Kromě toho EUIPO každé dva roky organizuje udílení cen DesignEuropa, které oceňují vynikající průmyslové vzory a jejich tvůrce.

Článek STUDIE EU: TELEVIZNÍ OBSAH JE NEJČASTĚJŠÍM TERČEM DIGITÁLNÍHO PIRÁTSTVÍ V EU se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

EVROPANÉ KONZUMUJÍ VÍCE PIRÁTSKÝCH TELEVIZNÍCH POŘADŮ A ŽIVÝCH SPORTOVNÍCH PŘENOSŮ

normalnele — Thu, 05 Oct 2023 07:00:32 +0000

Nová studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) zjistila, že trend poklesu pirátství, který byl zaznamenán v posledních letech, se obrátil. Ze studie Online Copyright Infringement in the European Union, Films, Music, Publications, Software and TV, 2017-2022 vyplývá, že televizní obsah je nejvíce pirátským typem obsahu v EU a tvoří téměř polovinu veškerého pirátství. Na vzestupu je také pirátství streamování živých událostí, zejména sportovních, které v letech 2021-2022 vzrostlo přibližně o 30 %. Studie měřila počet měsíčních přístupů k nelegálnímu obsahu na jednoho uživatele internetu. Ten mezi lety 2017 a 2021 klesl ale v roce 2022 se tento trend obrátil a digitální pirátství vzrostlo o 3,3 %. Výkonný ředitel úřadu EUIPO Christian Archambeau k této studii uvedl, že porušování autorských práv v digitální éře představuje vážný problém a přímou hrozbu pro kreativní odvětví v Evropě. „Nová studie ukazuje, že v boji proti pirátství je třeba udělat ještě mnoho práce. Zastavit tento fenomén je složité, protože pirátství se neustále vyvíjí spolu s technologiemi. Proto je pochopení základních mechanismů pirátství nezbytné pro přijetí účinných politik a opatření, které přispějí k jeho omezení.“ Podle studie se streamování stalo nejoblíbenější metodou přístupu k pirátskému televiznímu obsahu, přičemž 58 % pirátství v EU probíhá prostřednictvím streamování a 32 % prostřednictvím stahování. Porušování autorských práv online v Evropské unii, filmy, hudba, publikace, software a televize, 2017-2022 je třetí studií o vývoji porušování autorských práv online na internetu. Studie zkoumá počet přístupů k pirátským filmům, televizi, hudbě, softwaru a publikacím od ledna 2017 do prosince 2022, a to pomocí různých metod přístupu z počítačů a mobilních zařízení, jako je streamování, stahování, torrenty a software pro ripování datových toků. Zdroj: broadbandtvnews.com

Článek EVROPANÉ KONZUMUJÍ VÍCE PIRÁTSKÝCH TELEVIZNÍCH POŘADŮ A ŽIVÝCH SPORTOVNÍCH PŘENOSŮ se nejdříve objevil na Normálně Legálně.