reklama Archivy - Normálně Legálně

STUDIE EUIPO: INFLUENCEŘI A JEJICH VZTAH K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ

normalnele — Sun, 30 Nov 2025 09:00:15 +0000

Jak influenceři chápou a uplatňují svá vlastní práva, jak přistupují k ochraně duševního vlastnictví třetích stran a jaký vliv má jejich chování na publikum, zejména na mladé lidi? Na toto téma se zaměřila studie Influencers and IP, kterou v letošním roce realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví. Tato studie představuje první komplexní výzkum na úrovni EU, který systematicky zkoumá vztah influencerů k duševnímu vlastnictví. Influencer marketing se řadí mezi nejrychleji rostoucí segmenty digitální ekonomiky. Hodnota globálního trhu by měla v roce 2025 dosáhnout 32,55 miliardy USD. Influenceři přitom mají významný vliv na spotřebitelské chování a kulturní normy, který je obzvlášť markantní zejména u generace Z. Úřad EUIPO proto považoval za důležité zjistit, jak influenceři nakládají s duševním vlastnictvím – zda jej porušují, nebo naopak chrání, případně pomáhají posilovat respekt vůči němu. Studie navazuje na dlouhodobé aktivity EUIPO týkající se vzdělávání mladých lidí v oblasti duševního vlastnictví a reaguje také na zjištění z výzkumu Intellectual Property and Youth Scoreboard 2022, podle něhož část mladých lidí konzumuje nelegální obsah či padělky na základě doporučení influencerů.

Jak probíhal výzkum

Výzkum byl realizován během července a srpna 2025 prostřednictvím online dotazníku dostupného ve všech 24 oficiálních jazycích EU. Osloveny byly více než čtyři tisíce influencerů ze všech 27 členských států, finální vzorek tvořilo 300 respondentů. Výzkumníci pracovali v rámci studie se čtyřmi kategoriemi influencerů podle velikosti publika a zaměřili se na platformy Instagram, TikTok a YouTube. Autoři studie zdůrazňují, že se jedná o kvalitativní, orientační výzkum, nikoli o plně reprezentativní statistické šetření, přesto poskytuje výsledný dokument cenný náhled na postoje a chování influencerů napříč EU. Největší část vzorku (49 %) tvořili influenceři s kategorií publika „mid-tier“, kteří mají s 50–500 tisíc sledujících. Za nimi následovali influenceři z kategorie „mikro“ s 10–50 tisíci sledujícími (30 %). Influenceři z kategorie „makro“ s 500 000–1 milionem sledujících představovali 13 %, influenceři z kategorie „nano“ s 1–10 tisíci sledujících tvořili 8 % vzorku. Věkově převažovali influenceři starší 30 let (58 %), zatímco přibližně 41 % bylo mladších 30 let. Až 92 % influencerů uvedlo, že svou činnost monetizují. Více než polovina však nemá žádná formální podnikatelská aktiva. Pouze 30 % vlastní značku, 18 % provozuje e shop a 18 % má registrovaná práva duševního vlastnictví (ochranné známky atd.). Nicméně, vlastnictví značky ještě nemusí nutně znamenat, že je influencer držitelem registrovaných práv duševního vlastnictví.

Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU, kteří mohli na otázku poskytnout více odpovědí. Celkem bylo shromážděno 365 odpovědí. Screeningová otázka Q5? Vlastníte některou z následujících položek?

Z výzkumu vyplynuly zásadní rozdíly mezi influencery s registrovanými právy duševního vlastnictví a bez nich. Ti, kteří taková práva vlastní, jsou ve svém podnikání o krok napřed. Výrazně častěji vlastní značku a e shop, což naznačuje, že ochrana duševního vlastnictví souvisí s vyšší mírou profesionalizace.

Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 54 majitelů duševního vlastnictví; 246 majitelů bez duševního vlastnictví. Screeningová otázka: Q5 Máte některou z následujících vlastností? (otázka umožňovala více odpovědí)

Odpovědnost vůči publiku a autenticita značek

Naprostá většina influencerů (96 %) cítí odpovědnost za dopad svých reklamních sdělení na publikum. Z toho 72 % uvádí plnou odpovědnost a „jistou míru odpovědnosti“ uvádí 24 % z nich. Pouze jedno procento respondentů uvedlo, že necítí žádnou odpovědnost. Tento výsledek potvrzuje, že influenceři sami sebe nevnímají pouze jako zábavní tvůrce, ale i jako aktéry s etickým závazkem. Stejně vysoká je deklarovaná míra ověřování autenticity značek: 92 % influencerů tvrdí, že si vždy ověřuje legitimitu značek, se kterými spolupracuje. Výzkumní pracovníci nicméně upozorňují, že otázka provádění těchto kontrol v praxi zůstává otevřená.

Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU. Otázka Q1: Cítíte se zodpovědný za dopad, který mohou mít vaše propagační akce na vaše publikum?

Obeznámenost s právy duševního vlastnictví

Celkem 86 % influencerů se považuje za alespoň částečně obeznámené se svými právy duševního vlastnictví, přičemž třetina uvádí velmi dobrou znalost a 14 % má jen omezené nebo vůbec žádné znalosti. Výrazně vyšší povědomí mají influenceři, kteří již jsou držiteli registrovaných práv duševního vlastnictví (94 %).

Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU. Otázka Q3: Jak dobře znáte svá práva duševního vlastnictví (např. autorská práva, ochranné známky, průmyslové vzory) jako tvůrce obsahu?

Tento výsledek naznačuje posun směrem k větší profesionalizaci odvětví, zároveň ale naznačuje prostor pro další vzdělávání, a to zejména u menších a začínajících tvůrců.

Vliv řešení otázek duševního vlastnictví na počet sledujících

Postoje influencerů k tomu, zda by komunikace ohledně duševního vlastnictví měla dopad na jejich publikum, jsou nejednoznačné. Téměř polovina (48 %) se domnívá, že by se počet sledujících nezměnil, 14 % očekává pozitivní dopad, zatímco 17 % se obává poklesu počtu sledujících. Právě obava ze ztráty publika je jedním z klíčových zjištění studie a vysvětluje, proč influenceři téma duševního vlastnictví většinou aktivně neotevírají, přestože jeho význam uznávají.

Respektování duševního vlastnictví

Drtivá většina influencerů uvádí, že se vyhýbá propagaci padělků (94 %) i pirátského obsahu (93 %). Pouze malé jednotky procent přiznávají, že se na takové propagaci v posledním roce podílely.

Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU; Otázka Q5: Propagovali jste v posledních 12 měsících zboží z neoficiálních zdrojů? Otázka Q6: Propagovali jste v posledních 12 měsících obsah z neoficiálních/nelegitimních zdrojů?

Zároveň 97 % influencerů vnímá zdravotní a bezpečnostní rizika spojená s padělky a nelegálním obsahem:

zhruba tři čtvrtiny (76 %) influencerů jsou si těchto rizik vědomy a chovají se opatrně,
16 % influencerů si toho dříve nebylo vědomo, ale po vyplnění dotazníku vyjádřilo obavy;
5 % influencerů si rizika uvědomuje, ale nevede je to k větší opatrnosti při sdílení,
2 % vyjadřují lhostejnost nebo projevují jen malý zájem.

Většina z influencerů uvádí, že si je vědoma vazeb mezi paděláním, pirátstvím a organizovaným zločinem, což podporuje etický rozměr jejich rozhodování. Výjimkou jsou nanoinfluenceři, kteří těmto souvislostem přikládají menší význam a 67 % z nich neprojevuje opatrnost. Nanoinfluenceři se také méně zajímají o skutečnost, že za paděláním a pirátstvím často stojí zločinecké organizace, nebo o tom vůbec nepřemýšlejí.

Influenceři a AI

Umělá inteligence začíná být běžnou součástí práce influencerů: 51 % ji používá často nebo občas. Influenceři vnímají AI rozporuplně – na jedné straně oceňují její potenciál zlepšit výkon a efektivitu (56 %), na druhé straně mají obavy ze zneužití obsahu a nekalé konkurence virtuálních influencerů.

Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU. Celkem bylo shromážděno 588 odpovědí. Otázka Q10. Jaký dopad podle vás bude mít AI na vaše aktivity na sociálních médiích jako tvůrce obsahu v příštích 12 měsících?

Rizika AI ve vztahu k duševnímu vlastnictví si uvědomuje 72 % influencerů, avšak zejména nanoinfluenceři vykazují nižší míru povědomí. Studie proto doporučuje zaměřit budoucí edukaci právě na průnik tématu umělé inteligence a tématu duševního vlastnictví.

Sečteno a podtrženo

Studie ukazuje jasnou souvislost mezi vlastnictvím práv duševního vlastnictví a vyšší úrovní profesionalizace influencerů. Influenceři, kteří již vlastní registrovaná práva duševního vlastnictví, jsou zpravidla profesně i podnikatelsky vyspělejší. Více než polovina z nich (55 %) má vlastní značku a třetina (33 %) provozuje e-shop. U influencerů bez registrovaných práv duševního vlastnictví je situace výrazně odlišná – značku má pouze 24 % a internetový obchod jen 14 %. Výzkum zároveň odhalil, že se influenceři zdráhají hovořit o důležitosti respektování práv duševního vlastnictví ve svém obsahu, a to přesto, že si dobře uvědomují svou odpovědnost. Téměř polovina respondentů (48 %) se domnívá, že taková zmínka by neměla vliv na počet sledujících, pětina (21 %) si účinkem není jistá, 14 % očekává pozitivní dopad a 17 % naopak negativní. Navzdory těmto obavám se 96 % influencerů cítí plně či částečně odpovědných za dopad svého propagačního obsahu a 97 % si uvědomuje rizika spojená s propagací neoficiálních produktů nebo obsahu. Studie rovněž poukázala na obavy influencerů. Dle výzkumu dnes umělou inteligenci využívá každý druhý influencer (51 %). Zároveň ale 47 % z nich vyjadřuje obavy, že by jejich obsah mohl být umělou inteligencí upraven a zneužit, a 72 % si uvědomuje, že výstupy generované umělou inteligencí mohou porušovat existující práva duševního vlastnictví. Úřad EUIPO proto doporučuje systematickou spolupráci s influencery, jejich další vzdělávání a zapojení do osvětových kampaní. Důraz by měl být kladen zejména na praktické příklady dopadů padělání, pirátství a na odpovědné využívání AI.

O studii

Studie Influencers and IP byla publikována v listopadu 2025 Evropským úřadem pro duševní vlastnictví (EUIPO). Výzkum realizovalo na zakázku úřadu EUIPO konsorcium KPMG a ICF Next na základě online dotazníku mezi 300 influencery ze všech 27 členských států EU. Mezi respondenty byli influenceři aktivní na Instagramu, TikToku a Youtube. Byli vybráni tak, aby odráželi demografické rozložení obyvatelstva EU a byli rozděleni do kategorií podle sledujících, aby bylo zachyceno co nejširší spektrum názorů. Studie je součástí Strategického plánu EUIPO 2030 a iniciativy IP Next GEN. Zdroj: Studie Influencers and IP

Článek STUDIE EUIPO: INFLUENCEŘI A JEJICH VZTAH K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

NEJLEPŠÍ PRO TELEVIZI I DIVÁKY BY BYLO, ABY PRIMA ZDRAŽILA CO NEJVÍC

Lenka Hrivnakova — Wed, 20 Nov 2024 08:30:15 +0000

Nadměrný počet reklamních breaků v televizním vysílání není dobrý ani pro televizi, ani pro televizní diváky. Komerční ředitel Vladimír Pořízek vysvětluje, že zvýšení cen TV reklamy je jedinou možností, jak Media Club může této situaci čelit. Obchodní zastupitelství Media Club zvýší pro rok 2025 ceny televizní reklamy v průměru o 18 až 22 %. Navýšení zohledňuje jak růst základní ceny CPP, tak také růst některých sezónních i stopážových koeficientů. Portfolio zastupovaných stanic Media Clubu se ale pro příští rok nemění: vedle stanic skupiny Prima, které se rozšíří o dva nové kanály, má nadále prodávat reklamu i pro skupiny TV Óčko, TV Barrandov, Atmedia i Paramount Network. Stejná zůstává také primární nákupní cílová skupina 18–69 let. Sekundárně pak mohou klienti využívat také 24 definovaných cílových skupin. Komerční ředitel skupiny Prima Vladimír Pořízek v rozhovoru vysvětluje, že Media Club nemá jinou cestu než zdražit. „Teď na podzim, ale vlastně i na jaře, jsme byli nuceni prodlužovat délku reklamních breaků, abychom uspokojili poptávku. Dlouhé breaky ale bohužel brání tomu, ,abychom dosáhli vyšší sledovanosti. Proto musíme zdražit a prostor pro reklamu zoptimalizovat tak, abychom umístili co možná nejvíc poptávky, ale zároveň neodradili diváky,“ vysvětluje. Prima už na konci srpna odhadovala, že ceny TV reklamy na stanicích zastupovaných Media Clubem zvýší na úrovni 20 %. Zvýšení se nakonec pohybuje v rozmezí 18–22 %. Platí opět, že vyšší zdražení se týká větších klientů? Pokračujeme ve strategii z uplynulých let a ceny více navyšujeme u klientů s vyššími objemy a s nižším CPT. U menších klientů je zdražení menší, proto se v průměru pohybujeme mezi 18–22 %. Zdražení je nutné, protože náš reklamní prostor je stále vyprodaný, poptávka roste a reklamních GRPů je na trhu méně. V cílové skupině 18–69 je to pokles o 5 %, ve skupině 15–54 o 7 až 8 %. Zvýšená poptávka po TV reklamě přetrvává už několikátý rok po sobě. Co ji způsobuje? Když se podíváme na výkon ekonomiky v letošním roce, tak nijak výrazně neroste – ve druhém a třetím čtvrtletí na úrovni o 0,3 a 0,4 %, spotřeba domácností je letos vyšší jen o necelá 2 %. Nestojí za rostoucí poptávkou změny v poptávce po reklamním mediálním prostoru, které přinášejí nadnárodní platformy Google a Facebook? Poptávka po televizní reklamě roste proto, že TV reklama funguje. Online sám o sobě je schopný přilákat klienty spíše tehdy, když lidé daný brand znají a mají o něm povědomí. Online nebuduje brand. To dělá právě televize a dlouhá video reklama. Nicméně televize umí fungovat i aktivačně a máme řadu klientů, kteří ji pro aktivační kampaně využívají. Proto se klienti od onlinu vrací zpátky k televizi. Navíc televize právě ve spojení s onlinem klientům nejsnáze doručí požadované výsledky. V případě sezónních koeficientů navyšujete především některé měsíce mimo sezónu jako leden, únor, červen nebo srpen a naopak měsíce v hlavní sezóně ponecháváte bez změny. Proč? Měníme sezónní koeficienty tam, kde jsme byli letos nejvíc vyprodaní – což jsou tedy měsíce květen, červen, srpen a posouváme červenec. Naopak například v březnu a v dubnu jsme vyprodaní nebyli, tak tady jsme koeficienty ponechali. Jak moc je Prima letos vyprodaná? Na podzim jsme vyprodaní na 108 %, což není dobře pro televizi a ani pro diváky. Na trhu přibývají SVOD služby a s tím i možnosti, jak sledovat audiovizuální obsah bez reklamy. Diváci si na to zvykají a televizi dlouhé reklamní breaky nestaví do dobrého světla. Máme sice letos kratší breaky než konkurenční Nova, ale je to především proto, že reklamní prostor Novy se taky vyprodal. Počet GRPů letos v naší nákupní cílové skupině poklesl o 5–6 %, televizní trh naopak o 5–6 % roste a dostáváme se tak na 12% „deficit“. K tomu prodlužování breaku o 8 %, které musíme narovnat, a tím se dostáváme k našim požadovaným 20 %. Znamená to teda, že se orientačně nedaří 12 % GRPů do vysílání umístit? Nebo jak velký je převis poptávky? Ten převis je kolem 8–10 % GRPů. Celý podzim natahujeme reklamní breaky, čímž si pomůžeme k vyššímu počtu GRPů. I po rozvolnění pravidel o délce reklamních breaků jsme se ale vždy snažili o to, aby se naše breaky neprodlužovaly. Teď se nám to ale nedaří.

I po rozvolnění pravidel o délce reklamních breaků jsme se ale vždy snažili o to, aby se naše breaky neprodlužovaly. Teď se nám to ale nedaří.

Vladimír Pořízek Přispělo k většímu zaplnění reklamními spoty v hlavním vysílacím čase i to, že se změnou legislativy (od září 2022 se místo hodinového limitu používá 20% limit pro časová pásma 6:00–18:00 a 18:00–24:00, pozn. red.) trochu rozšířily možnosti, jak počet spotů v prime-time navýšit? Přesně tak, právě tato legislativní změna to umožnila. Díky tomu lze nějakou část spotu nebo reklamních minut přemístit do časů s vyšším ratingem a počet GRPů, který jsme schopni doručit, vzroste. Přinese ceníkové navýšení ceny kolem 20 % potřebný balanc? To je vždy věc poptávky a nabídky. Agentury nám dávají najevo, že pokud budeme takto zdražovat, klienti odejdou k jiným mediatypům a ke Googlu nebo Facebooku. Víme, že Google ani Facebook nevybudují brand tak jako televizní reklama. Může se ale stát, že někteří klienti část rozpočtů přesunou, což můžeme pocítit, proto je třeba hledat pomyslné průniky mezi poptávkou a nabídkou. Cenu zvyšovat musíme, a mám-li být upřímný, tak pro nás i pro diváka by bylo nejlepší, kdyby zdražení bylo co nejvyšší. Reklamní breaky by tak mohly být kratší. Vždy jde ale o nějakou dohodu s klienty a agenturami.

Obchodní politika Media Clubu pro TV, rok 2025

Do letošního roku jste vstoupili s upravenou nákupní cílovou skupinou 18–69, která nahradila 15–69. Cílová skupina 18–69 bude na Media Clubu primární i pro obchodování v roce 2025. Co vám přechod na 18–69 ukázal? Stále se snažíme zjišťovat potřeby našich zákazníků a zároveň vidíme, že se produktivní skupina posouvá a populace stárne. Pokud bychom posunuli začátek nákupní cílové skupiny na 20 let, tak bychom ještě víc postihli to, co zákazníci chtějí. Jejich cílovky se většinou pohybují od 20, někdy od 25 let. Jsou samozřejmě i klienti, kteří požadují diváky ve věku 18–35 let, ale těch je relativně málo. Vedle naší primární cílové skupiny máme ale dále definovaných 24 prodejních cílových skupin, na které jsme schopni afinitně cílit. Díky těmto sekundárním cílovým skupinám můžeme afinitu kampaní ještě vylepšit. V příštím roce navíc předpokládáme ještě vyšší využití internetových eGRPů. Jejich kapacitu navyšujeme díky tomu, jak zapojujeme jednotlivé operátory ohledně přetáčení reklam ve zpětném zhlédnutí, a také jsme s Nielsenem dovyvinuli cílení v Hbbtv a ve smart aplikacích. Proměnila se skupina hlavních televizních reklamních zadavatelů? Silná je zřejmě skupina e-commerce, jsou tam nějaké další? K nějakým velkým změnám nedochází. V e-commerce skupině přibývá těch, kteří chtějí využívat televizi k vybudování silného brandu. Bude i v příštím roce součástí zastupovaných stanic Media Clubu televizní skupina Barrandov? S televizí Barrandov máme předběžnou dohodu a finální znění dohody právě dokončujeme. Vy osobně z Primy, a tedy i Media Clubu, odcházíte v prvním čtvrtletí příštího roku. Už je znám váš nástupce? Výběrové řízení na mého nástupce stále ještě probíhá. A už víte, jaké budou vaše další plány po odchodu z Primy? Plánuji rozhodně dlouhou dovolenou, minimálně půl roku až rok. Rok budu navíc vázaný konkurenční doložkou, takže pokud bych chtěl pokračovat v médiích, bude to možné nejdříve v březnu 2026. Spíš ale uvažuju o finančním odvětí, jsem přece jen víc finančník, rád bych se zase podíval někam jinam a vyzkoušel něco nového. Zdroj: mediaguru.cz

Článek NEJLEPŠÍ PRO TELEVIZI I DIVÁKY BY BYLO, ABY PRIMA ZDRAŽILA CO NEJVÍC se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

NOVA PRO ROK 2025 ZDRAŽÍ REKLAMU O 22 %, DÁL PRODÁVÁ NA 15–54

Lenka Hrivnakova — Thu, 10 Oct 2024 07:00:31 +0000

Obchodní politika televizní skupiny Nova počítá pro rok 2025 se zdražením reklamy o více než pětinu. Cena televizní reklamy ve vysílání bezplatných stanic skupiny Nova se pro rok 2025 zvýší o 22 % ve srovnání s rokem 2024. V rozhovoru pro MediaGuru.cz to uvedl obchodní ředitel skupiny Nova Honza Ulrych. Navýšení zohledňuje jak růst základního CPP, tak zvýšení v sezónních měsících a také v hlavním vysílacím čase. Jde o nejvyšší zdražení reklamního prostoru za posledních minimálně deset let. Potvrdila se tak očekávání o vysokém růstu cen TV reklamy, které se začaly výrazněji zvyšovat už před rokem (Nova +18 %). „V příštím roce se cena za TV reklamu navyšuje v průměru o 22 %. Chceme dostát všem závazkům, a i nadále plně odbavovat veškeré reklamní kampaně klientů, kteří s námi uzavírají celoroční či jiné závazky,“ zdůvodnil zdražení Ulrych. Základní nákupní cílová skupina se pro rok 2025 zatím měnit nebude a nadále tak platí, že Nova bude obchodovat diváckou skupinu ve věku 15-54 let. Nova také reaguje na přetlak poptávky zvýšením cen v sezónních měsících, konkrétně od února do listopadu (s výjimkou července a srpna). Pro podzimní měsíce září až listopad se tak koeficient dostane na úroveň 1,55. Cena se zvýší i v případě umístění spotů v hlavním vysílacím čase. Zdraží se také reklama na placených kanálech Nova Sport. Videoplatforma Voyo vstoupí i do nového roku bez reklamy. Reklamním zadavatelům se ale kromě možnosti využít product placementu otevře nově nabídka sponzoringu. Odpovědi na otázky pro obchodního ředitele skupiny Nova můžete číst níže.

Otázky pro Honzu Ulrycha

V polovině roku Nova avizovala, že zájem klientů o TV reklamu přetrvává, což v kombinaci s rostoucími náklady a zaplněností reklamního prostoru nedává jinou šanci, než TV reklamu pro rok 2025 opět zdražit. O kolik se teda cena reklamy navýší? Kombinace růstu nákladů ve výrobě a snížení reklamního prostoru nám bohužel nedává jinou možnost než přistoupit ke zvýšení cenové hladiny i pro rok následující. V příštím roce se cena za TV reklamu navyšuje v průměru o 22 %. Chceme dostát všem závazkům, a i nadále plně odbavovat veškeré reklamní kampaně klientů, kteří s námi uzavírají celoroční či jiné závazky. Jsou některé skupiny klientů v cenotvorbě zvýhodněné? V rámci cenotvorby zachováváme vůči klientům jednotný přístup. Jsme rádi, že i přes složitou situaci nám klienti zachovávají přízeň a zájem o reklamní inventory přetrvává i v podzimních měsících. Pomáhá nám to v dodatečných výnosech, které můžeme investovat již tento rok do výroby nových pořadů pro příští rok. Silná programová nabídka nám zaručí nabídku kvalitního inventory pro naše klienty. Také věříme, že příští rok se ukáže mírné ekonomické oživení doprovázené vyšší poptávkou po reklamním prostoru. Chceme být na tuto situaci připraveni. Jak byste popsal situaci na TV trhu? Co ji primárně ovlivní pro rok 2025 a co jste především museli zohlednit v obchodní politice pro příští rok? V zahraničí i v Česku jsou patrné trendy kontinuálního poklesu lineární televize. Jediná cesta, jak snížit tento pokles, je v navyšování investic do programu, a tím českého diváka na televizních obrazovkách atraktivní nabídkou více zaujmout. V naší obchodní politice jsme cenově zohledňovali především měsíce s vysokou poptávkou. Zároveň jsme přihlédli k úpravě ceny za lukrativní časové pásmo primetime. Pociťujete v obchodování rostoucí zájem diváků o VOD služby a konzumaci obsahu pomocí zpětného zhlédnutí? Divák je čím dál náročnější, co se obsahu týče. Zájem o VOD platformy v Česku je stále na vzestupu a jsme rádi, že i v této oblasti dokážeme nabídnout kvalitní programovou nabídku na naší platformě Voyo. Díky spolupráci s těmi nejlepšími producenty dosahujeme skvělých výsledků. Voyo už překonalo hranici 850 tisíc předplatitelů v Česku a na Slovensku a stále roste. Obchodně mají klienti možnost se do formátů na Voyo zapojit pomocí product placementu v našich vlastních pořadech. Neuvažujete podobně jako Prima o zamezení možností přeskakování reklamy ve zpětném zhlédnutí? Uvědomujeme si, že je to jedna z cest, jak přinést dodatečné inventory a snížit tlak na cenu pro klienty. Již se touto možností nějaký čas zabýváme, zatím ale nemohu sdělit více. Jak se pro rok 2025 změní sezónní a stopážové koeficienty? Dochází k úpravě sezonních koeficientů v měsících, kdy očekáváme vysokou poptávku a vyprodanost. Změna se dotkne všech měsíců od února do listopadu, ovšem vyjma letních měsíců července a srpna. A jak už jsem zmiňoval, dojde k navýšení ceny primetime pásma. Stopážové koeficienty zachováme. V létě jste připustil úvahy o změně nákupní cílové skupiny. Bude Nova dál prodávat na skupinu 15-54? Naše úvahy směřovaly k mírnému posunutí naší CS směrem nahoru, ale stále s důrazným odskokem od konkurence. Nakonec jsme se rozhodli naši atraktivní cílovou skupinu A15-54 v příštím roce ještě ponechat. Věříme, že tímto krokem si zachováme přízeň klientů a výhodu oproti konkurenci. Ukazuje se, že lineární televize je primárním médiem střední a starší generace. Nebylo by tedy řešením rozšířit cílovou skupinu nad 54 let? Sledujeme trendy a vidíme, že populace stárne a spolu s ní i ta televizní. Dnešní padesátníci žijí jiný život než předchozí generace. Věříme, že se pro klienty postupně stanou lukrativní a bonitní skupinou a úpravu cílové skupiny v budoucnu přivítají. Jaké nástroje může Nova využít, aby si své reklamní inventory navýšila? Je reálné přijít například s novým lineárním TV kanálem? Zvolili jsme cestu podpory kontentu na stávajících komerčních kanálech. Hodně se zaměřujeme na to, abychom posílili diváckou základnu hlavního kanálu. Na příští rok chystáme kromě premiérových řad oblíbených seriálů a reality show hned několik novinek. Úspěšně jsme zvládli rebranding TV Nova v srpnu a chystáme v polovině října rebranding také Novy Cinemy, která má skvělé výsledky a drží si pozici čtvrté nejsledovanější stanice na trhu. Zaznamenali jsme informaci, že Nova by se mohla připojit k projektu AdCross. Co si od tohoto kroku slibujete? AdCross je bezesporu zajímavým projektem v oblasti měření, což je téma, které nás dlouhodobě zajímá. Nicméně nemůžeme komentovat ani případná jednání. Jak se pro rok 2025 změní ceny reklamy na placených kanálech Nova Sport? A jakým způsobem se bude reklama na Nova Sportech prodávat? Stanice Nova Sport rozšířily svou programovou nabídku o Evropskou a Konferenční ligu, ke kterým máme připravené nové obchodní balíčky. Sport je divácky stále velmi oblíbený a zájem o něj je veliký, zejména při účasti českých týmů a sportovců v nejlepších světových soutěžích. Kromě moderace cen směrem nahoru zásadní změny v obchodování Nova Sportu nechystáme. Zůstane Voyo bez reklamní vrstvy i v roce 2025? Obchodně mají klienti možnost se do našich vlastních formátů na Voyo zapojit pomocí product placementu. Uvažujeme i o možnosti nabídnout zde formu sponzoringu. Reklamní prostor v příštím roce zde nabízet neplánujeme. Naším cílem je nejdříve dosáhnout jednoho milionu předplatitelů v České republice a na Slovensku a věříme, že ho v příštím roce splníme. Až poté nám dává smysl nabídnout reklamní prostor klientům. Zdroj: mediaguru.cz

Článek NOVA PRO ROK 2025 ZDRAŽÍ REKLAMU O 22 %, DÁL PRODÁVÁ NA 15–54 se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

PRIMA NABÍDNE VIDEA A VÝNOSY Z REKLAMY CELÉMU TRHU, SPOUŠTÍ PRIMA PLAY

Lenka Hrivnakova — Mon, 30 Sep 2024 07:00:06 +0000

Skupina Prima spouští knihovnu videí, kterou mohou její partneři využít pro vlastní média. Za to, že video i s reklamou vloží na své stránky, jim Prima zaplatí 30 %. Nový produkt pro prodej videoreklamy označuje Prima za revoluční. Skupina Prima přichází s novým produktem na poli videoreklamy, který přináší možnosti monetizace videa v Česku dosud nerealizovaným způsobem. Pod názvem Prima play spouští videoknihovnu, kterou nabízí k dispozici celému trhu. Zájemci z řad provozovatelů online médií si budou moci z této knihovny vybrat a na své stránky vložit libovolná videa. Podmínkou umístění je to, že spolu s videem zobrazí i videoreklamu, kterou Media Club do videa vloží. Mediální skupina se ale s provozovateli o inzertní výnosy z prodeje videoreklamy podělí 30% výnosem. Skupina Prima si dohodou o umístění videí na další webové stránky českého internetu zajistí potřebné inventory, kterého se jí nedostává. Provozovatelé médií budou mít zdarma přístup do videoknihovny a od Media Clubu obdrží 30 % z celkového reklamního výnosu videa. „Je to win-win řešení. Nenašli jsme jedinou nevýhodu, kterou by nový produkt Prima play měl,“ popisuje Jan Čadek, obchodní ředitel divize rádií a divize online Media Clubu. Projekt vznikl v jeho divizi, dlouhodobě ho společně s Janem Čadkem připravoval Hung Nguyen, zástupce ředitele online a ředitel online technologií skupiny Prima. Videoknihovna Prima play se spustí v úterý 1. října. Prvním partnerem, který se s Primou na spolupráci domluvil, je skupina Czech News Center (CNC). „CNC je prvním velkým partnerem a s Martinou Říhovou již spolupracujeme na poli rádií. Videa bude nejen odebírat, ale principem dohody je i možnost videa do videoknihovny vkládat. Za to obdrží také 30 % z výnosu. Prima play je tak otevřena pro tvůrce i odběratele videí. Mohou si přitom vybrat, jestli videa chtějí dodávat nebo odebírat nebo obojí zároveň. Pokud budou videa vkládat i odebírat, my si necháváme 40 % za monetizaci a náklady spojené s údržbou knihovny,“ přibližuje Jan Čadek. Videoknihovna v den spuštění obsahuje až 15 tisíc videí různé stopáže od 30 vteřin po 40minutová videa. Tematicky jsou zaměřena na různé žánry a oblasti – seriály, auta, vaření, showbyznys, lifestyle, zpravodajství atp. „V rámci skupiny Primy vzniká denně řada videí napříč kategoriemi. Partneři si z knihovny vyberou videa, o která mají zájem, a pomocí embed kódu je vloží na své stránky. Zobrazí se jim player, ve kterém se přehraje i vložená reklama,“ uvádí Hung Nguyen. Zobrazovaným formátem videoreklamy bude instream reklama. K doporučování videí využívá Prima nástroj AI, který data o dosahu videí vyhodnocuje, a umožňuje tak provozovatelům průběžně sledovat jejich výkon. Vývoj na trhu jde podle Nguyena spíš cestou centralizace, kdy se systémy uzavírají. „My se je naopak snažíme decentralizovat. Věříme, že obsahem, který vytvoříme, ušetříme mediálním domům a partnerským webům produkční náklady. A především čas. Natočíme, sestříháme a nabídneme na jedné platformě,“ dodává. Skupina Prima očekává, že o nový produkt může být mezi provozovateli velký zájem. „Může to být většina trhu. Vidíme, že klienti a agentury videoreklamu poptávají a o video je zájem. Ne všichni ale mají peníze na to videa vyrábět. My jim je nabízíme, a ještě se podělíme o výnos,“ říká Jan Čadek.

Zdroj: FTV Prima

Možnost využívat videoknihovnu je otevřena celému trhu. „Jsme otevřeni spolupráci téměř s kýmkoli. Jako první obdrželi naši nabídku naši klienti v Impression Media,“ doplňuje Hung Nguyen. Impression Media je od loňského roku ve vlastnictví Media Clubu, tedy skupiny Prima. Formát videoreklamy tvoří v rámci online portfolia Primy nejvyšší část z celkových výnosů divize. Prima se ale na webech, které provozuje a pro které zajišťuje prodej reklamy, potýká s vyprodaností reklamního prostoru. Na druhou stranu věří, že novým produktem může pomoci také ostatním mediálním domům s monetizací. „Myslíme si, že přinášíme revoluční produkt. I proto, že online domy snad s výjimkou Seznamu přivítají jakoukoli přidanou obsahovou hodnotu s otevřenou náručí. Dodatečné zdroje peněz jsou stejně tak zajímavé,“ uzavírá Jan Čadek. Skupina Prima je podle srpnových dat NetMonitoru třetím největším hráčem českého internetu s 6,7 mil. RU. Z pohledu času stráveného s videem je druhým nejsilnějším subjektem, klíčovým produktem je její online platforma prima+, jejíž měsíční návštěvnost překračuje 4 mil. RU. Zdroj: mediaguru.cz

Článek PRIMA NABÍDNE VIDEA A VÝNOSY Z REKLAMY CELÉMU TRHU, SPOUŠTÍ PRIMA PLAY se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

PRIMA OČEKÁVÁ, ŽE V PŘÍŠTÍM ROCE ZDRAŽÍ REKLAMU AŽ O 20 %

Lenka Hrivnakova — Mon, 02 Sep 2024 05:30:50 +0000

Trendy na reklamním televizním trhu se nemění a zadavatelé reklamy se musí připravit na další zdražování reklamního prostoru. Zvýšení ceny televizní reklamy v roce 2025 by se na stanicích skupiny Prima, a tedy i u zastupitelství Media Club, mohlo pohybovat na úrovni 20 %. V rozhovoru pro MediaGuru.cz to uvedl komerční ředitel skupiny Prima Vladimír Pořízek. Důvodem je pokračující růst poptávky po reklamním TV prostoru, jeho klesající objem a maximální zaplněnost. Zdůrazňuje zároveň, že zadavatelé by měli přihlížet k měnícímu se chování cílové skupiny starších 50 let, která je stále opomíjena, přitom disponuje dostatkem financí, které může investovat. „U zadavatelů se pořád opakuje schematické myšlení, že je třeba se v televizi orientovat na ty mladší, protože ty starší se podaří zacílit tak jako tak. To ale dnes neplatí,“ dodává ředitel analýz skupiny Prima Petr Miláček. Zprávy z trhu o vývoji televizní reklamy v prvním pololetí naznačují, že poptávka po TV reklamě nepolevuje a že hlavní komerční televize se potýkají s vyprodaností reklamního prostoru. Jak z pohledu Media Clubu vidíte vývoj v prvním pololetí? Vladimír Pořízek: Trh televizní reklamy podle našich odhadů rostl v prvním pololetí meziročně o zhruba deset procent. Do nárůstu se promítla jak vyšší cena reklamy, tak ale i vyšší objem. Z hlediska vyprodanosti v prime timu už nevnímáme rozdíl mezi délkou našich breaků a délkou breaků naší konkurence. Konkurenční TV Nova už před letními prázdninami uvedla, že cena televizní reklamy pro rok 2025 zcela jistě poroste. Předpokládám, že to vidíte stejně… Vladimír Pořízek: Inflace bude, protože poptávka roste, prostor se zmenšuje a je vyprodaný. O kolik předpokládáte, že reklamu pro rok 2025 zdražíte? Vladimír Pořízek: Předpokládáme, že navýšení bude odpovídat letošnímu roku, kdy jsme ceníkovou cenu zvýšili na úrovni 20 %. Ohlášený nárůst cen televizní reklamy pro letošní rok byl nejvyšší za několik posledních let. V případě Media Clubu představoval 22 %, růst CPP se pak pohyboval mezi 12–30 %, podle velikosti objemu zadavatelů. Jak zadavatelé toto zdražení přijali? Vladimír Pořízek: Nepřišli jsme o žádného klienta kvůli tomu, že bychom zdražovali, a ani nevidíme, že by klienti odcházeli z trhu. Nejvyšší zdražení opět předpokládáme u velkých inzerentů, kde je cena nízká, a my musíme být efektivní a zdražit podstatnějším způsobem. Zdražili jsme razantně ceny u klientů v tendrech, kde budeme i letos nekompromisní. Víme, že u velkých klientů máme dlouhodobě problém, proto tady zdražujeme výrazněji.

Víme, že u velkých klientů máme dlouhodobě problém, proto tady zdražujeme výrazněji.

Vladimír Pořízek Jak velký je pokles inventory a z jakého důvodu ubývá? Vladimír Pořízek: Prostoru je méně a méně, protože diváci odcházejí od televize k VOD službám. Za první půlrok se prostor v 15–54 snížil o více než 7 % GRPů a v 18–69 to bylo kolem 5 %. Pomáhá opatření, které jste učinili v nabídkách IPTV operátorů, kde je omezená možnost přetáčet reklamy? Vladimír Pořízek: Breaky lze přetáčet po 5 minutách, jsou tedy kratší než v lineárním vysílání. U operátorů, kteří místo GRPové reklamy vkládají online reklamu, se breaky zkracují na 3,5 minuty. Samozřejmě, že nám to pomohlo, přicházeli jsme ročně o více než 200 mil. Kč, a to se podařilo zvrátit. Měsíčně je to asi 3 tisíce GRPů. Ten prostor, který jsme si zachránili, ale představuje necelých 5 % prostoru, který prodáváme, ale to se rovná i prostoru, který jsme ztratili v lineárním vysílání kvůli poklesu sledovanosti, takže to byla jen jednorázová výpomoc. U kterých operátorů se vkládá onlinová reklama? Vladimír Pořízek: Je to u operátorů Sledování.TV, Lepší.TV a od letošního podzimu by to měl být i Skylink, kde jsme schopni reklamu nahrazovat a cílit. Onlinovou reklamu vkládáme i v Canal+, který od letošního jara zastupujeme. Využíváme ji také v HbbTV aplikacích i smart TV aplikacích. (Přehled řešení operátorů uvádíme v boxu na konci rozhovoru, pozn. red.) Media Club pro letošní rok upravil nákupní cílovou skupinu z 15–69 na 18–69 let, obchodní ředitel Novy Jan Ulrych pro náš web v červnu uvedl, že Nova pro příští rok zvažuje také změnu cílové skupiny. S jakou nákupní cílovou skupinou pro příští rok počítáte? Vladimír Pořízek: Počítáme s tím, že horní hranici 69 let zachováme. Máme připravené i scénáře na posun u spodní hranice cílové skupiny. Záležet bude také na tom, jak se zachová naše konkurence. Nebylo by tedy s ohledem na klesající inventory řešením rozšířit cílovou skupinu například o 5 let na 18–74? Vladimír Pořízek: Ano, GRPů by přibylo, ale muselo by se změnit chování klientů. Obáváme se ale, že bychom takové GRPy dokázali těžko zmonetizovat.

Petr Miláček; Zdroj: FTV Prima

Narážíte na to, že ve vnímání zadavatelů stále převažuje představa primárního cílení na mladší cílové skupiny? Petr Miláček: Vidíme, kam klienti cílí a jaké skupiny obyvatel mají dostatek peněz, aby s nimi nakládaly podle svých preferencí. Z dat MML je jasně čitelné, že kupní síla lidí ve věku 50+ roste a že tito tzv. empty nesters (lidé ve věku cca 50–65 let, jejichž děti se už osamostatnily, pozn. red.) mají více disponibilních peněz než lidé 35–50. Významné navíc je, že u mladých lidí ve věku 18–35 kupní síla klesá. V roce 2015 byla čtvrtinová a loni představovala už jen 20 %. A na cílovou skupinu 18–35 let stále cílí velká skupina zadavatelů. Čím si vysvětlujete, že kupní síla lidí ve věku 18–35 klesá? Petr Miláček: Hlavní důvod je ten, že se jejich počet snižuje, za posledních deset let cca o 20 %! A naopak roste počet lidí ve skupině nad 50 let. Husákovy děti (lidé narození v 70. letech 20. století, pozn. red.) se od příštího roku začnou dožívat 55 let a začnou se blížit seniornímu věku. Pro zadavatele reklamy jsou ale takoví Chinaski „mrtví“. Vedle toho, že je tato generace početně velká, tak je to generace, která od 90. let tvrdě pracovala, vydělávala, kumulovala majetek a teď chce nakupovat, i pro svoje děti a vnoučata. Chcete tedy podpořit zadavatele, aby se víc zaměřili na skupinu 55+? Petr Miláček: Chceme, aby si uvědomili realitu a aby vnímali, že přestože se spotřebitelé, na které cílili před pěti až deseti lety, posunuli do jiné cílové skupiny, tak se pořád chovají jako mladí. Mají aktivní životní styl, což potvrdila i studie Stříbrná generace od OMG Research. Chování generace se posunulo o dekádu a šedesátníci jsou dnes noví padesátníci. Proto naše nákupní cílová skupina zůstane na 69 letech, protože si myslíme, že tato cílová skupina je přehlížená. Z pilotního projektu Buying audiences, který jsme si dělali a který chceme dál rozvíjet, vidíme, jak naše kanály dosahují na lidi, kteří nakupují. V agenturách se notoricky opakuje poučka od Byrona Sharpa z roku 2002, že každá značka má cílit na všechny spotřebitele v dané kategorii. Snažili jsme se to kvantifikovat a dostupná data nám potvrzují, že lidé, kteří reálně nakupují, se dívají na kanály Primy. Je jich hodně ve věkovém rozmezí přes 50 let a podle afinit vidíme, že u nás jsou poměrově tito lidé víc než u konkurenčních stanic, reklamy u našich stanice vykazují vyšší afinitu. Vychází to pro nás v průměru o 39 % lépe. Značka by měla mluvit ke všem lidem, kteří kategorii nakupují, a ne pouze k lidem 18–35 let. Je jich navíc méně a mají méně peněz. U zadavatelů se pořád opakuje schematické myšlení, že je třeba se v televizi orientovat na ty mladší, protože ty starší se podaří zacílit tak jako tak. To ale platilo před dvaceti až třiceti lety, dnes to tak není. Mladí dnes u televize nejsou.

Chování generace se posunulo o dekádu a šedesátníci jsou dnes noví padesátníci.

Petr Miláček Vladimír Pořízek: Když si vezmeme, že v cílové skupině 55–69 je minimálně 27 % lidí, tak zadavatelé do této skupiny směřují jen kolem 5 % peněz, což je špatně. Bundle Media Clubu tvoří vedle kanálů skupiny Prima i stanice skupiny TV Barrandov, skupiny Óčko a zastupitelství Atmedia. Bude vzhledem ke změnám ve vlastnictví těchto skupin složení bundlu pokračovat i v roce 2025? Vladimír Pořízek: Jednání s oběma skupinami právě probíhají. Chcete si vyjednat nové podmínky vzhledem k nové situaci? Vladimír Pořízek: To nemohu komentovat. Jaké je podílové rozložení GRPů v lineární TV a ve VOD? Projevuje se trend zájmu o VOD i ve skladbě GRPů? Vladimír Pořízek: Ve světě dochází k postupnému zvyšování podílu prodaného prostoru ve VOD. U nás ale stále lineární GRPy jasně převažují, asi tak v poměru 98 : 2. V nabídce VOD služeb jsou především placené služby jako Netflix, Voyo, Disney. My jsme jako jediní šli i cestou AVOD (služba Prima+ nabízí tarify s reklamou i bez reklamy, pozn. red.). Je výnos VOD GRPu stejný jako z lineárního GRPu? Vladimír Pořízek: Online reklama je dražší, na Západě je to až desetkrát víc. Na našem trhu je rozdíl podstatně menší. Odhaduji, že online je tak o 30 % dražší než TV. Ve Španělsku vychází CPT v TV na 2 eura a reklama v onlinu se prodává třeba za 10 eur. Britský trh je někde kolem 4 euro za TV a onlinová reklama na úrovni 20 eur. To jsou obrovské rozdíly. V Česku to bohužel neplatí. Lze nastínit výhled pro rok 2025 z pohledu chování zadavatelů? Vladimír Pořízek: Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatelé reklamu nepotřebovali. Televizní reklama má pořád nejnižší CPT. Očekáváme proto, že trend z letošního i loňského roku bude pokračovat.

Řešení IPTV operátorů pro spoty Primy

Sledování TV: online vkládaná reklama
goNet: online vkládaná reklama
Skylink: zkrácený TV reklamní break (pracují na online vkládané reklamě)
T-Mobile: zkrácený TV reklamní break
Nej.cz: zkrácený TV reklamní break
Telly: zkrácený TV reklamní break
Poda: zkrácený TV reklamní break
O2: zablokovaný posun vpřed
Vodafone: zablokovaný posun vpřed

Zdroj: FTV Prima Zdroj: mediaguru.cz

Článek PRIMA OČEKÁVÁ, ŽE V PŘÍŠTÍM ROCE ZDRAŽÍ REKLAMU AŽ O 20 % se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

MEDIA CLUB SE DÍKY ZAŘAZENÍ CANAL+ DOSTÁVÁ KE SPORTU

Lenka Hrivnakova — Mon, 27 May 2024 07:00:19 +0000

Zastupitelství Media Club rozšířilo nabídku svého inventory pro prodej videoreklamy o Canal+. Přináší sportovní obsah a také kvalitu zásahu, říká Petr Hatlapatka. Od začátku května se inzertní prostor zastupitelství Media Club rozšířil v rámci videoreklamy o obsah Canal+. Videoreklama se zobrazuje u zpětného přehrání televizních pořadů Canal+ Sport s přenosy z anglické Premier League, WTA, World Padel Tour, ragbyové ligy Top 14 a pořadů Canal+ Action. Podle Petra Hatlapatky, obchodního ředitele online divize Media Clubu, přináší Canal+ sportovní obsah, který dosud v nabídce zastupitelství chyběl, a také zároveň kvalitní imprese. „V posledním roce až roce a půl vidíme, že inzerenti kladou na kvalitu prostředí, se kterým se ve videoreklamě spojují, stále větší důraz,“ říká. V rozhovoru také popisuje, jakým způsobem chce Media Club dál navyšovat svoji kapacitu ve videoreklamě. Media Club nedávno oznámil rozšíření portfolia zastupovaných online projektů o Canal+. Jakým způsobem jste Canal+ začlenili do prodeje? Obsah Canal+ jsme zařadili do celého balíku videoreklamy od začátku května a teď čekáme na první měsíční čísla. Podle výkonu potom zařadíme Canal+ i do individuálních nabídek. Canal+ má především sportovní obsah, exkluzivně vysílá anglickou Premier League a je to pro nás také první cesta, kdy se Media Club dostává ke sportu. Považujeme ho za prémiový obsah, proto ho plánujeme zařadit do individuálních nabídek těch klientů, kteří se s tímto typem obsahu chtějí spojovat. Navíc vidíme, že je to obsah s dlouhou časovou stopáží, u kterého lidé sedí a sledují ho a reklamy nepřeskakují. Inventory Media Clubu se tím dál zkvalitňuje. Jaká máte očekávání, pokud jde o výtěžnost stanice Canal+ Sport? Kolik impresí může měsíčně dosáhnout? Čekáme na první výsledky a zatím jsme implementovali jen první část. Další část reklamního prostoru s videoreklamou budeme nasazovat postupně, takže i náběh celého inventory bude pozvolný. Vedle Canal+ Sport začleňujeme i filmový Canal+ Action. Pro nás je podstatné především to, že rozšiřujeme reklamní prostor videoreklamy a také ho zkvalitňujeme. Z reakcí klientů a mediálních agentur vidíme, že kvalitu prostředí, kde se videoreklama objevuje, v posledním roce nebo roce a půl intenzivněji řeší. Pokud se ještě zastavíme u stanice Canal+ Sport, jaké možnosti mají klienti při nákupu videoreklamy? Možnosti jsou stejné jako v případě jiných našich videokanálů, a lze tedy reklamu kupovat na standardní pozice. To jsou standardně pre-roll, midroll a post-roll. Teď primárně na inventory Canal+ Sport prodáváme pre-roll, ale obecně jde spíše o prodej celého balíku, nikoli jednotlivých formátů nebo pozic. Do kdy tedy bude prostor na stanicích Canal+ plně začleněný do nabídky Media Clubu? Stihnete podzimní sezónu? Ano, odhadujeme plné nasazení do dvou až tří měsíců. Pro podzimní obchodování je pro nás každá imprese – a navíc takto kvalitní – důležitá. Nejenže si zařazením Canal+ rozšiřujete zaměření o sportovní obsah, ale vedle vaší domovské online služby na vyžádání Prima+ jde o další nabídku provozovatele streamovací služby. Je reálné, že by se v portfoliu Media Clubu objevila ještě nějaká podobná služba? Taková možnost rozšíření portfolia nás určitě zajímá a po trhu se rozhlížíme. Jednáme i s dalšími provozovateli online služeb, ale zatím nejsme s nikým v takové fázi, abychom mohli říct, že k dohodě dojde. Hodně ale tlačíme na implementaci videoinvetory u IPTV operátorů, čímž můžeme jeho nabídku rozšiřovat. Z dřívějška už máme dohodu s LepšíTV a nedávno jsme dokončili implementaci u operátora SledováníTV, což je středně velký IPTV operátor. Díky tomu se nám v posledním měsíci významně navýšilo online inventory, protože operátor dokončil implementace na set-top boxech a chytrých televizorech. Tím se rozšířily možnosti zapojení videoreklamy, které dosud byly jen na PC, noteboocích a mobilech. Tato zařízení jsou stále pro videoreklamu rozhodující, ale sledovanost video obsahu přes chytré televize stoupá, proto je to pro nás důležitý krok. Bohužel implementaci z naší strany neumíme ovlivnit ani zrychlit, to je věc operátorů. Náš reklamní systém má jeden standard, který se používá na všechna zařízení.

Tlačíme na implementaci videoinvetory u IPTV operátorů, čímž můžeme jeho nabídku rozšiřovat.

První čtvrtletí je už uzavřené. Jak hodnotíte obchodování videoreklamy v prvních třech měsících letošního roku ve srovnání s loňskem? Letos jsme na tom byli v prvním čtvrtletí výrazně lépe než loni. Je to ale výsledek více věcí, nejde jen o jeden faktor. Srovnání také ovlivňuje naše akvizice zastupitelství Impression Media, které výsledek navyšuje. Několik měsíců po akvizici jsme sjednocovali formáty a vytvářeli nové inzertní produkty, které jsme nabídli od nového roku. I když ale sečteme peníze za Media Club a Impression Media zvlášť, tak výsledek je také výrazněji vyšší než loni. Což znamená dvouciferný růst? Ano, je to tak. A čemu to přikládáte? Akvizicí jsme se v prvním čtvrtletí v celkových datech návštěvnosti NetMonitoru posunuli na druhé místo hned za Seznam.cz. Zároveň jsme od loňského léta zvětšovali obchodní týmy a rozšířené inzertní možnosti se nám dařilo směrem ke klientům komunikovat. Díky akvizici jsme zvýšili dosah i našich balíčků. A i tak jsme občas naráželi na možnosti inventory, kdy zájem převyšoval naše kapacity, a to nejen u videoreklamy, ale i v displej reklamě. Právě akvizice Impression Media nám ale pomohla navýšit prostor v displej reklamě. Kapacitu, kterou jste díky akvizicím navýšili, teď celou vyprodáte? Liší se to, ale například u balíčku, který cílí na segment aut a který obsahuje 5 až 6 webů, s vyprodaností bojujeme. Proto klienty, kteří chtějí inzerovat na nejvíce prodávaných formátech, upozorňujeme, že je nutné si je rezervovat v předstihu. Není to ale tak, že bychom byli kompletně vyprodaní na celém balíku. Například ženský segment má reklamního prostoru výrazně víc. Předpokládám, že videoreklama je nosnou částí celkového vašeho prodeje online reklamy. Videoreklama tvoří asi 60 % z celkového prodeje. A vidíte, že by se podíl videoreklamy na celkovém prodeji stále ještě zvyšoval? To už ne, spíš bude klesat, což je ale zase důsledek toho, jak se vyprofilovala naše nabídka. Media Club byl historicky ve videoreklamě silný, ale v displeji takovou nabídku neměl. Akvizicí Impression Media jsme si pomohli hlavně v displeji. Tudíž rozpočty, které jsme dřív mít nemohli, jsou pro nás teď možností, jak navýšit příjmy. To ovlivní celkovou strukturu příjmů, kdy očekáváme, že budeme růst jako celek a že budou procentuálně více narůstat příjmy z displej reklamy. Pořád ale na trhu budeme vystupovat jako hráč, který má ve srovnání se zbytkem trhu výrazně víc z videoreklamy.

Rozpočty, které jsme dřív mít nemohli, jsou pro nás možností, jak navýšit příjmy. To ovlivní celkovou strukturu příjmů.

Media Club také začlenil do prodeje TV reklamy elektronické GRPy. Jak si stojí v rámci celkového prodeje GRP‘s.? Stojí si dobře, ale my bychom potřebovali víc inventory ve videu. Může nám s tím pomoct obsah Canal+ a snažíme se inventory rozšiřovat. Je možné, že přibydou dohody s dalšími IPTV operátory, protože tady počítáme s největšími skoky v celkovém množství nabízeného inventory. Otázka je, jestli mají motivaci k tomu něco takového implementovat… Jim to ale přináší peníze. O část příjmů z prodeje videoreklamy se s operátory dělíme, takže to není tak, že za to nic operátorům nenabízíme. Započítávají se GRPy, které získáváte ze zpětného zhlédnutí v rámci IPTV, do televizního prodeje z hlediska celkových výsledků? Tyto GRPy se načítají do televizních čísel v rozsahu 0–3 dny od doby odvysílání, mediální agentury tak v softwaru Kite vidí, kolik plnění jim odběhlo ve zpětném zhlédnutí tzv. time shiftu. A jaký je průměrný přírůstek k zásahu GRPových kampaní v onlinu k televizní kampani? Je to kolem 5 %. Záleží ale na tom, o jaký typ kampaně jde a pro jakého zadavatele se realizuje. Pokud je kampaň televizně silná, tak dodatečný zásah onlinových GRPů je menší než 5 % a obráceně. Media Club už nějakou dobu také využívá pro plánování kampaní umělou inteligenci a zamýšlíte i oslovovat diváky reklamou v HbbTV v reálném čase. Jak přesně to funguje? Umělou inteligenci v tomto případě teprve testujeme. Cílem je mít obsah označený tak, aby na něj šlo cílit, abychom reklamu ukazovali divákům ve správný čas, v takzvaný „shoppable moment“. Například popíše, že v daném pořadu se odehrává romantická scéna, a my díky tomu můžeme podle tématu lépe reklamní sdělení umístit a vložit ho co nejblíže té scéně, která je pro značku co možná nejvíc relevantní. Navíc díky AI lze ohlídat nejen jednu scénu v jednom díle, ale i podobné scény v dílech dalších. Ano, je to stále doplněk ke kampaním, ale můžeme značku posunout co nejblíže k obsahu, se kterým se chce spojit. Jde převážně o kontextové cílení, nebo i sociodemografické? Lze kombinovat oba typy cílení. Sociodemografická data čerpáme z měření ATO-Nielsen a je to cílení, na které jsou mediální agentury a klienti zvyklí. Druhá věc je kontextové cílení, které podobně funguje na internetu a díky AI ho rozšiřujeme i na televizní obrazovky v HbbTV vysílání.

Kontextové cílení díky AI rozšiřujeme i na televizní obrazovky v HbbTV vysílání.

Jak to bude s ostrým nasazením? Kdy AI pro umísťování spotů ve videoreklamě použijete? Teprve nástroj testujeme, ale chceme ho brzy uvést v život. Termín ale zatím říct nedokážu. Lze ho tedy využít jenom v HbbTV vysílání, nikoli v lineáru? AI označí veškerý obsah v lineáru i v onlinu, ale realizace je zatím možná jen v onlinu, kde lze na každou televizi nasadit jinou reklamu podle afinitního cílení podle sociodemografie nebo zároveň podle kontextu. Protože více než polovina české populace přijímá televizní signál přes anténu, tak na tyto obrazovky nejde kontextové cílení využít. Výhledově očekáváme, že možnosti rozšíření kontextového cílení budou technologicky možné u IPTV operátorů. Ale implementace může být náročná a komplikovaná. Směrem k budoucnosti se mluví o nových standardech v DTT a o standardu, který by měl umožnit i personalizaci reklamy v lineárním vysílání. Je to věc, která může přijít, nebo je to spíš teoretická představa? Těžko říct. Sledujeme, jak se trh vyvíjí. Covid pomohl rychlejšímu rozvoji IPTV, což ale nepoznamenalo úroveň dosahu terestrického vysílání. Connected TV má podle mého názoru nejblíže k našim IPTV operátorům. Např. v Británii ale funguje příjem TV odlišně, protože terestrický příjem je tam menší a většina televizí je připojena k internetu. Češi jsou zvyklí na to, že mají signál z terestrického vysílání, a nemyslím si, že se to bude zásadně měnit. Polovina lidí má terestriku a z té zbývající poloviny využívá část lidí satelit. IPTV je tak primárním zdrojem příjmu pro cca 30–40 % TV populace, kde lze využít technologii CTV, resp. personalizaci reklamy. Díky tomuto stavu lze využívat tyto reklamní technologie jen na menší části TV populace a to není ideální řešení.

Petr Hatlapatka, obchodní ředitel online, Media Club

Vedoucím online prodeje ve společnosti Media Club je od července roku 2015. Předtím pracoval téměř rok a půl jako obchodní konzultant společnosti Prima Online. Před příchodem na Primu pracoval více než čtyři roky jako group manager ve vydavatelství Mladá fronta. Zkušenosti sbíral několik let také ve firmě Centrum Holdings. Zdroj: mediaguru.cz

Článek MEDIA CLUB SE DÍKY ZAŘAZENÍ CANAL+ DOSTÁVÁ KE SPORTU se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

KOMERČNÍ TELEVIZE NAVRHUJÍ VÍCE OMEZIT SPONZORING I REKLAMU NA ČT

Lenka Hrivnakova — Mon, 13 May 2024 09:29:47 +0000

Sponzoring jen delších pořadů, omezený počet a délka sponzorských vzkazů, omezení product placementu a také reklamy na ČT sport a nulová reklama v onlinu, to jsou některé z představ komerčních vysílatelů o změnách v umísťování obchodních sdělení na České televizi. Členem představenstva Asociace komerčních televizí (AKTV), sdružující nejvýznamnější tuzemské komerční televize, je dlouholetý mediální právník Pavel Kubina, který se od února 2024 posunul z pozice ředitele právního úseku FTV Prima na post ředitele pro mediálně právní záležitosti. Zaměřuje se na legislativu spojenou s televizním vysíláním, mediálním obsahem a reklamním trhem a řeší také otázky spojené s autorským právem, ochranou osobnosti nebo protipirátskou tematikou či umělou inteligencí. Právě na poli mediální legislativy se v posledních měsících hodně děje. S Pavlem Kubinou jsme si proto povídali o připravovaných novelách zákona o České televizi a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, o chystaných novinkách v zákoně o audiovizi nebo o novém evropském mediálním nařízení EMFA. Dotkli jsme se i toho, jak se daří velkým komerčním televizím bojovat proti pirátskému obsahu. Zřejmě největším současným legislativním tématem je příprava tzv. velké mediální novely, která v sobě obnáší úpravu zákona o ČT, zákona o ČRo a zákona o rozhlasových a TV poplatcích. Poté, co ministerstvo kultury loni předložilo návrh, kterým zamýšlelo navýšit televizní poplatek o 25 Kč na 160 Kč a rozhlasový poplatek o 10 Kč na 55 Kč, a rozšířit bázi pro výběr televizního poplatku i na majitele mobilů a počítačů, reagoval odmítavě celý komerční mediální trh. Na základě této reakce byly ustanoveny pracovní skupiny, v nichž měly své zástupce jak média veřejné služby, tak média soukromá. Zda se ale na něčem shodly a jak může vypadat upravený návrh velké mediální novely, není v tuto chvíli známo. Od začátku ledna se na ministerstvu kultury setkávaly pracovní skupiny, které probíraly možné návrhy na znění novel zákona o České televizi, zákona o Českém rozhlasu a zákona a rozhlasových a TV poplatcích. V tuto chvíli ale není jasné, jak přípravy postupují. Došlo se v rámci skupin k nějakému konsenzu? V tuto chvíli máme avizováno, že vznikne řešení na bázi minimalistických úprav zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu a memoranda, kde mají být blíže popsány úkoly veřejné služby. Žili jsme v domnění, že návrh znění novel obou zmiňovaných zákonů vzejde z diskuse v rámci pracovních skupin, ale paralelně běžel separátní dialog ministerstva kultury s Českou televizí a koaliční jednání. Uvidíme tedy, jaký výsledek z toho vzejde. Z dřívějších prohlášení zástupců komerčního trhu a také z informací, které ohledně příprav nového návrhu znění zákonů pronikly ven, vyplynulo, že komerční trh přinesl svůj návrh změn novel zákonů. Můžete nějaké konkrétní návrhy, které si představujete, že by novely měly obsahovat, zmínit? Ano, ministerstvu kultury jsme poskytli naše návrhy. Vycházíme z toho, že chceme zachovat duální systém, tedy koexistenci vysílatele veřejné služby a privátních vysílatelů tak, aby byla zajištěna mediální pluralita. Pro správné nastavení duálního systému ale považujeme za klíčovou co nejpřesnější definici veřejné služby. Je podle nás důležité, aby někdo za stát formuloval, co podle něj má být tou veřejnou službou. Požadavkem evropského práva je, aby vymezení veřejné služby bylo co nejpřesnější tak, aby bylo možné určit, co veřejná služba je a co není. Určení toho, co daný členský stát jako veřejnou službu chce a nechce, je plně v kompetenci dané země. Určitě by to nemělo být tak, aby definice veřejné služby byla tak všeobjímající a „gumová“ jako nyní, aby byl stát pasivní a aby si vysílatelé veřejné služby de facto definovali svou úlohu sami. Definování role veřejné služby je podle vás primárně úkolem pro ministerstvo kultury? Nebo kdo by ji měl za stát definovat? Domníváme se, že je to primárně v gesci ministerstva kultury. Někdo musí formulovat státní poptávku. To je základ. U nás se ale bohužel začalo obráceně: uvedlo se, jakou výši mají mít poplatky, ale neřeklo se, co je veřejná služba. Debata o definici veřejné služby nebyla nikdy dokončená. Proto ani neříkáme, že navrhovaná částka navýšení nebo rozšíření poplatku je správná, protože stále ještě nevíme, co je veřejná služba. Požadavek na přesnou definici pravidel pro poskytování podpory pro veřejnou službu je odůvodněný i ochranou hospodářské soutěže a pozicí komerčních médií v této soutěži. Stávající zákon o České televizi popisuje veřejnou službu jen vágně. Jsou v něm příkladným výčtem vyjmenovány hlavní úkoly, to znamená, že existují i nějaké další, ale není jasné, které to jsou. Pak se tam objevují pojmy jako multimediální služby, doplňkové služby…Těžko si představit, co všechno ty pojmy vlastně znamenají. Jak by to pak mělo být legislativě uchopeno? Má se tak stát rozšířením stávající definice v zákoně o ČT nebo ještě přijetím speciálního dokumentu, či charty, jak o ní mluvil ministr kultury Baxa? Vymezení veřejné služby by určitě mělo být právně závazné. Myslíme si, že nejzákladnější upřesnění definice by mělo být v zákoně. Další zpřesnění by pak bylo dobré zavést do dokumentu, který pracovně nazýváme Závazná pravidla pro výkon veřejné služby. Máme představu, že by se tato pravidla vždy po pěti letech aktualizovala a že by se schvalovala podobně jako Kodex ČT, tedy ve Sněmovně. V zákoně by se měla také objevit procedura pro schvalování nových služeb nebo pro podstatnou změnu služeb stávajících. To vyplývá z evropského práva. Navrhujeme, aby je schvalovala nějaká jiná instituce než ČT – například RRTV nebo Rada ČT. Posuzovala by adekvátnost nákladů, dopady takové služby na mediální trh a řadu dalších věcí.

Určitě by to nemělo být tak, aby definice veřejné služby byla tak všeobjímající a ,gumová‘ jako nyní, aby byl stát pasivní a aby si vysílatelé veřejné služby de facto definovali svou úlohu sami.

Co tedy považujete za klíčové pro to, aby byl zachován duální systém? Specifikaci veřejné služby? Jako prioritu vidíme zpřesnění vymezení definice a úkolů veřejné služby, zavedení institutu závazných pravidel pro naplňování veřejné služby a zavedení procesu schvalování nových služeb. Dokud toto nebude, tak by se neměly řešit poplatky. Víme, že ministerstvo kultury pracuje spíše s představou jakéhosi memoranda, které by si vysílatel veřejné služby sám navrhnul, pak by si je vyjednával s Radou ČT resp. Radou ČRo a následně by je dopodepisoval ministr kultury. Máme za to, že je proces vzniku memoranda uchopen z nesprávného konce, protože tam chybí prostor, aby stát aktivně formuloval svou poptávku. Kdyby to mělo nakonec dopadnout tak, že bude existovat takovýmto způsobem přijímané memorandum, budeme určitě chtít, aby navýšení poplatků bylo podmíněno tím, aby memorandum již bylo uzavřeno, a tím, aby komerční média měla institucionalizovanou možnost účastnit se jednání o jeho obsahu. Podstatnou součástí nastavení duálního systému jsou i reklamní limity pro komerční vysílatele a vysílatele veřejné služby. Komerční vysílatelé mají povoleny vyšší limity pro umísťování reklamy a dalších obchodních sdělení. I Česká televize může v určitém objemu, byť o dost nižším, obchodní sdělení zařazovat. Požadujete ještě vyšší omezení obchodních sdělení nebo si dokonce představujete ČT zcela bez reklamy? Hlavní problém vidíme především ve sponzoringu, protože se na ČT vyvinul do podoby, kterou podle našeho názoru zákonodárce takto nezamýšlel. Sponzoring na ČT je pro zadavatele a diváky do značné míry zaměnitelný s reklamou, a přestože stávající legislativě vyhovuje, tak se jeho podobou stírá původní idea omezení prostoru pro obchodování ČT. Záměrem zákonodárce bylo zavést nižší limity pro obchodní sdělení u médií veřejné služby než pro soukromé TV. Navrhujeme proto, aby ČT mohla sponzorovat jen delší pořady, o stopáži od 30 minut, s maximálně dvěma sponzory a sponzorský vzkaz by byl maximálně o délce 5 vteřin. Pokud jde o reklamu, tedy klasické spoty, máme za to, že by sportovní program ČT sport měl fungovat v režimu ostatních programů ČT; reklamu na něm by tak bylo možné zařazovat jen v případech, kdy je její umístění podmínkou získání vysílacích práv k dané sportovní soutěži. Domníváme se, že by se mělo zredukovat i umístění produktu. Zůstat by mohlo u sportovních pořadů, ale u ostatních k tomu nevidíme důvod. Onlinová reklama by neměla být žádná – ani na internetu, ani ve službách na vyžádání. Uvědomujeme si, že by ale bylo nutné zachovat na onlinu sponzoring výroby, který proběhl v rámci televizního pořadu.

Sponzoring na ČT je pro zadavatele a diváky do značné míry zaměnitelný s reklamou, a přestože stávající legislativě vyhovuje, tak se jeho podobou stírá původní idea omezení prostoru pro obchodování ČT.

Vzhledem k časovému skluzu stoupá nejistota, zda se novely stihnou projednat v Poslanecké sněmovně tak, aby vstoupily v platnost od roku 2025. Jaké jsou vaše představy načasování dalších kroků? Jako komerční vysílatelé potřebujeme mít právní jistotu, kterou v tuto chvíli nemáme. Chceme, aby se novely vyřešily co nejrychleji, ale dokud nebude přesněji specifikováno, co je veřejné služba v televizním vysílání, tak se přípravy nemohou posunout. Jinak souhlasíme s tím, že by bylo dobré, aby novela prošla co nejrychleji. To znamená, že do léta by se revidované texty novel měly dostat na vládu, aby poté už mohly začít projednávat ve Sněmovně. Diskuse se také vedly o podobě novely Zákona o audiovizi. Podle dohody z července 2023 se mají poplatky do Státního fondu kinematografie, resp. fondu audiovize zvýšit na 2 % pro všechny účastníky audiovizuálního trhu, včetně služeb videa na vyžádání. Jak příprava novely postoupila? Výše poplatku bylo jen jedno z témat, debatovalo se i o celé řadě dalších témat, a ne všechno se odrazilo v návrhu, který už odešel na vládu. Doufáme, že se naše připomínky do textu dostanou alespoň ve formě pozměňovacích návrhů. O které požadavky konkrétně jde? V návrhu novely zůstává doplatek k poplatku z příjmu TV reklamy, který činí 2 % ročních příjmů z vysílání reklamy, který Fondu zajišťuje od televizí výběr minimálně 150 mil. Kč. V době mediální konvergence a změn diváckého chování se ale podle našeho názoru tento doplatek do 150 mil. Kč přežil. Dále nepovažujeme za dobré, že jsou poplatkem ze služeb na vyžádání zatíženy i takové služby, které jsou financované jen z reklamy. Konkurují si totiž s platformami na vyžádání pro sdílení obsahu, které ale tímto poplatkem zatížené nejsou. České subjekty to znevýhodňuje. Máme také za to, že by poplatkem neměly být zatíženy ani specializované služby na vyžádání, např. sportovní, hudební nebo zpravodajsko-publicistické. Návrh měl být dle našeho názoru dotažen tak, aby nemohl být z jedné služby vybírán poplatek dvakrát. Za problematické považujeme také to, že návrh významně zvýhodňuje nezávislé výrobce, pokud jde o TV tvorbu. Je sice dobře, že se rozšířila škála podporovaných formátů o tzv. formáty malé obrazovky (small screen). Ale návrh je koncipován tak, že o pobídku můžou žádat jen nezávislí výrobci, kteří ještě musejí dokládat podíl na právech odpovídající čerpané podpoře. Někdy jsou ale tyto společnosti v pozici jen výrobce a kreativní část je na televizi. Nebo televize kreativní část financuje. Zákon tak fakticky vykonstruovává majetek jednoho typu subjektu na trhu na úkor subjektu jiného. Podle našeho názoru by v tomto ohledu měla fungovat smluvní volnost.

Návrh měl být podle našeho názoru dotažen tak, aby nemohl být z jedné služby vybírán poplatek dvakrát.

Evropský parlament nedávno schválil Akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). V následujících měsících se bude začleňovat do národní legislativy. Jak znění EMFA hodnotíte? Jako zástupci komerčního trhu jsme pro co nejnižší regulaci. Vznik nařízení EMFA nevnímáme jako nezbytně nutný. Na druhou stranu z něj plynou nějaké pozitivní prvky. K těm patří garance nevměšování se politiků do redakční činnosti. EMFA zároveň zavádí nový Evropský sbor pro mediální služby, který bude na naplňování direktivy dohlížet. Otázkou je, kdo bude za Česko v tomto sboru zastoupen a jakému úřadu připadnou které kompetence. Na rozhodnutí, jak to bude, si počkáme. EMFA se dotýká i možnosti mediálních provozovatelů bránit se mazání obsahu ze strany velkých internetových platforem. Jakou váhu tomuto nařízení přikládáte a co může reálně způsobit? Je dobře, že taková procedura existuje. Důležité bude, kdo má být provozovatelem mediální služby, který bude moci takovouto proceduru použít. Nechceme státní, a už vůbec ne privátní seznamy hodných a zlých médií, které by rozhodovaly o tom, která média si zaslouží ochranu. AKTV dlouhodobě vystupuje za obranu autorských práv na internetu. Několik posledních soudních rozhodnutí a také přijetí evropského nařízení Digital Services Act dává naději na efektivnější postup proti pirátskému obsahu. Vnímáte, že by se situace měnila? Už předchozí právní úprava měla potenciál problém vyřešit, ale samotný právní předpis nikdy nestačí a musí existovat funkční rozhodovací mechanismus. Navíc v případě pirátského obsahu je důležité, aby rozhodnutí byla přijímána rychle. To, že byla přijata DSA, nemělo na naše kauzy žádný bezprostřední dopad. V minulosti jsme zaznamenali některé pěkné soudní úspěchy a v návaznosti na ně jsme uzavřeli řadu dohod s provozovateli platforem o zavedení opatření proti pirátství, které se zatím jeví jako efektivní. Ale bohužel stále existují i platformy, které to zkoušejí dál a které se brání tím, že protahují soudní řízení. Soudy bohužel ne vždy chápou pravou podstatu podnikání pirátských platforem, která je konkurenční vůči médiím nebo legálním službám. Někdy to vede i k takovým výsledkům, že máme v soudním sporu úspěch, ale přijde tak pozdě, že už to nemá reálný význam.

V prvním kole by podle našeho názoru měl být na žádost majitele práv znepřístupněn pirátský obsah na dané platformě, a pokud se tak nestane, měla by být ve správním řízení znepřístupněna celá služba.

Jaká opatření by pomohla urychlit to, aby se efektivně zamezilo šíření pirátského obsahu? Více než autorský zákon se nám osvědčila cesta nekalé soutěže, která je pro soudy mnohem pochopitelnější. Účinné je vydání předběžného opatření. Jeho případné nedodržení vede k pokutám, jejichž výše už může být pro tyto platformy citelná a v tu chvíli mají zájem se dohodnout. Je ale čas pro radikální řez, protože míra rozšířenosti internetového pirátství v Česku je ve srovnání s vyspělými evropskými státy stále velká. Vinou pirátství neutíkají peníze jen investorům a autorům či umělcům, ale také Státnímu fondu kinematografie či Národnímu filmovému archivu. Máme za to, že by se o těchto záležitostech mělo rozhodovat ve správním řízení s pevně danými lhůtami k rozhodování. V prvním kole by podle našeho názoru měl být na žádost majitele práv znepřístupněn pirátský obsah na dané platformě, a pokud se tak nestane, měla by být ve správním řízení znepřístupněna celá služba. Je velmi důležité, aby byla ochrana použitelná i pro futuro, např. pro další díly průběžně vyráběného seriálu. Takovýto správní proces existuje v Řecku a považujeme jej za poměrně dobře přenositelný do českého právního prostředí. Podobný správní proces existuje rovněž v Itálii. Jsme přesvědčeni, že takové řešení je levné a státu i zmíněným institucím může přinést hodně peněz. Takovouto úpravu by bylo vhodné připojit k novele zákona o audiovizi nebo k připravovanému zákonu o digitální ekonomice.

Pavel Kubina

Je ředitelem pro mediálně právní záležitosti ve společnosti FTV Prima a od února 2024 také členem představenstva Asociace komerčních televizí (AKTV). Mediálnímu právu se věnuje od roku 2001, kdy nastoupil do vedení právního oddělení FTV Prima. Od února 2024 byl jmenován ředitelem pro mediálně právní záležitosti. Zdroj: mediaguru.cz

Článek KOMERČNÍ TELEVIZE NAVRHUJÍ VÍCE OMEZIT SPONZORING I REKLAMU NA ČT se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

VEŘEJNOPRÁVNÍ MÉDIA BY NEMĚLA MÍT ZISK Z REKLAMY, ZNÍ Z ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ

Lenka Hrivnakova — Sat, 27 Apr 2024 07:00:23 +0000

Mediální manažerka Klára Brachtlová už rok stojí v čele Asociace komerčních televizí (AKTV). Tu před sedmi lety založily televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. V rozhovoru prozradila, v čem televizím pomáhá spojení do asociace, jak se vysílatelé vyrovnávají s příchodem umělé inteligence i proč se komerční média postavila proti novele zákona, která zvyšuje poplatky pro Českou televizi. AKTV slaví sedmé narozeniny a vy rok ve funkci. Jak byste to období zhodnotila? Co se povedlo? A je něco, co se nepovedlo? Před sedmi lety AKTV vznikla jako úplně nová společná platforma pro komerční televize s cílem stát se partnerem státním institucím při tvorbě legislativy a v podstatě být jednotným „hlasem“ televizí. Známe totiž svůj sektor a jsme schopni dobře a rychle vyhodnotit potenciální dopady externích vlivů, jako je například legislativa. Druhým pilířem našich aktivit byla podpora televize jako reklamního mediatypu. Na co jste kladli důraz? Větší akcent jsme kladli zpočátku na podporu televize jako reklamního média, zprostředkovávání nejnovějších trendů ze světa a vzdělávání, co v televizi nejlépe funguje. Jsme členy nadnárodních evropských oborových asociací, díky čemuž máme spoustu informací ze světa a ty přinášíme na český trh. Postupem času se ale čím dál více akcentuje role AKTV jako partnera v legislativních a regulatorních procesech. Protože vzniká stále více zákonů týkajících se médií? V Česku aktuálně vzniká poměrně hodně legislativy týkající se médií a další k nám přichází z Bruselu, kde vznikají více než dvě třetiny regulací týkajících se evropského regionu. Postupem času se tak naše aktivity hodně posunuly i směrem do Bruselu, abychom byli s předstihem schopni sledovat, jaké jsou unijní priority v oblasti regulace médií, což se nám, myslím, daří. Příkladem je asi poslední počin EU před volbami, tedy Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). To je něco, kde jsme stáli úplně u zrodu. U zrodu? Jak přesně? Dávali jste k dokumentu připomínky? Byli jsme už u prvních konzultací a komisařka Věra Jourová nám představila úvodní teze dokumentu. Byť je to další regulace médií, kterou v už tak hodně regulovaném sektoru audiovizuálních médií úplně nadšeně nevítáme, tak finální verze EMFA se nakonec jeví jako rozumný kompromis. Přinese i něco pozitivního? To teprve uvidíme. Brusel například uznal, že ve všech oblastech, kde existuje účinná samoregulace v členských zemích Unie, lze upřednostnit samoregulaci před regulací v těch tématech, jež EMFA pokrývá. Jde například o témata typu ochrana novinářské svobody. A omezení? Televize a rozhlas jsou už nyní velmi regulované odvětví, takže pro nás zatím nevidíme zásadní změny. EMFA je soubor nějakých nástrojů, které se aktivují v nějakém okamžiku. Příkladem je třeba nákup médií, což v řadě případů bývají podlimitní transakce nepodléhající schválení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. EMFA zavádí mechanismy, které mají zabránit tomu, aby třeba vznikla velká skupina ohrožující pluralitu médií v určitém regionu. Už platí? Minulý týden (17. 4. – pozn. red.) EMFA vyšla v oficiálním věstníku EU, platit bude od srpna 2025. Teď členské země čeká kus práce, musí se podívat na to, jakým způsobem se jich bude dotýkat, které zákony se budou muset upravit a jak. V případě České republiky zatím nevíme ani kompetenčně, pod koho budou její jednotlivé části spadat. Během sedmi let se vám podařilo třeba utlumit úložiště jako Ulož.to a soudně vymoci ochranu děl Primy a Novy. S čím se potýkáte nyní? Nelegální sdílení našeho obsahu je bohužel stále aktuální téma. Co se týče legislativy, tak posuny vidíme, loni vstoupila v účinnost novela autorského zákona, která má za cíl autorská díla lépe chránit. Vidíme i posuny v rétorice státních úředníků, kteří pirátství konečně začali vnímat jako skutečné téma, které způsobuje únik obrovského množství finančních prostředků nejen pro tvůrce obsahu, ale i pro stát. O jakých částkách se bavíme? V řádech stamilionů až jednotek miliard ročně. Je potřeba myslet na to, že ekonomické škody vznikají i institucím, jako je Fond kinematografie či Národní filmový archiv, které vykonávají a obchodují práva k velkým knihovnám českých filmů. V neposlední řadě je pirátství součástí šedé ekonomiky a může docházet i k daňovým únikům, protože provozovatelé tzv. úložišť často sídlí mimo Česko. Což nikdo nepopírá, ale nikomu se vlastně nechce do tohoto fenoménu říznout, protože je to složitá materie. Největší problém tak máme se soudním vymáháním práva. A přitom technická stránka nelegálního šíření obsahu se vyvíjí rychleji, než soudy rozhodují. Ano, to je rozhodně problém. Pokud bychom soudní cestou chtěli ochránit jednu televizní sezonu a řekněme tři nejatraktivnější tituly, bavíme se o soudním řízení na několik let. Za tu dobu nám ale takových sezon odběhne několik. Tahle cesta je pro nás tedy v tuhle chvíli nedostatečně efektivní a obtížně využitelná. Jste připraveni na příchod umělé inteligence? Technologický rozvoj je neúprosný a já už prakticky neznám člověka, který by si některý z nástrojů umělé inteligence (AI) nevyzkoušel. Je nepopiratelné, že ve všech oborech, i v médiích, nabízí využívání AI obrovskou příležitost. Pro nás například v oblastech editování obsahu, analytických nástrojů či kontroly kvality obsahu. Může sloužit a už i slouží pro tvorbu obsahu, ale tam bych byla opatrná, protože tyto generativní modely pracují jen s tím, co už existuje, co se někde „naučily“. Samostatnou kapitolou je takzvaný deep fake, kdy je zneužita existující osoba, a to jak v oblasti fotografie, tak i videa, a ani o tom nevíme. Média se s tím už začínají potýkat, a to nejen v oblasti textového využití AI, ale i v oblasti zneužití obrazového. Jeden takový případ teď řeší kolegové z Primy, kterým někdo zneužil reportáž ze CNN Prima News. Televizí se to dotýká asi hodně, lze tam předělat cokoli. Na druhou stranu ale třeba na Primě začala AI titulkovat pořady pro zrakově a sluchově postižené. Využití umělé inteligence pro přípravu audiopopisů je velmi efektivní způsob, jak zpřístupnit vysílání co největšímu počtu handicapovaných diváků. Kolegové na Nově zase využívají AI při tvorbě doplňkového sportovního obsahu, například sestřihu nejlepších okamžiků. Pamatuje se na to i legislativně? V rámci EU se legislativně dokončuje tzv. AI Act, který se věnuje umělé inteligenci spíše v obecné rovině a téma autorských práv zatím příliš neřeší. Už teď evropská reprezentativa říká: ano, dokončíme tento zákon a v následujícím období se podíváme, jakým způsobem umělá inteligence bude ovlivňovat další oblasti, a v případě potřeby tomu dáme přesnější pravidla. Jak to vnímají média? Z pohledu médií je to primárně otázka samoregulace a etického využívání těchto nástrojů. Tedy pokud AI využijeme pro tvorbu obsahu, měl by být z pohledu uživatele nebo diváka srozumitelně označen. Například britská BBC jde ještě dál a říká, že by divák či uživatel měl vědět, proč byla AI v daném případě použita. Je to obrovská výzva a příležitost pro celý svět, včetně médií, ale musíme být velmi opatrní, jakým způsobem, v jakém okamžiku a pro jaký účel tyto nástroje budeme využívat. Nebude ale AI dávno někde jinde, než se s legislativním procesem začne? S tím překotným vývojem samozřejmě legislativa nemůže držet krok, je a bude to hodně o samoregulaci. V televizi se mění trend sledování, stoupá odložená sledovanost, lidé už nečekají večer u televize, ale pustí si oblíbený pořad, když mají čas. Jak na to komerční televize reagují? Ano, je to celosvětový trend, televize prochází dlouhodobou transformací, protože způsob sledování obsahu se mění. Diváci jsou méně u klasické lineární televize, kde nyní spíše sledují živý obsah, například zpravodajství a sport. Ostatní obsah častěji sledují v čase dle své volby a klidně i na jiných zařízeních, než je klasická televizní obrazovka. Takže se televize mění? Televize je vlastně velmi moderní a flexibilní médium, vedle klasického lineárního vysílání obsah k divákům umíme dostat i prostřednictvím služeb, jako je VOYO nebo prima+, což nám rozšiřuje zásah i na mladší cílové skupiny, pro které už televizní obrazovka není středobodem obývacího pokoje a rodinné zábavy. Takže to nevypadá na zánik lineární televize? Určitě ne. Ve Spojených státech už dokonce vidíme jakousi přesycenost a únavu z nepřeberné nabídky obsahu na stovkách VOD platforem (video na vyžádání – pozn. red.) a návrat diváků ke klasické televizi. Je ale jasné, že lineární televizi postupně nahrazují jiné způsoby sledování obsahu, čemuž komerční vysílatelé přizpůsobují svůj distribuční mix. To je trend, v západní Evropě to jde rychleji než třeba v regionech střední a východní Evropy. Postupem času se mění i cílová skupina, která bude obsah konzumovat. Stále ale zůstane její kouzlo, vysílání teď a tady. Mění se způsob sledování televize, mění se i něco pro reklamu, její zadavatele? Televize zadavatelům stále nabízí největší zásah, je to efektivní nástroj pro budování značky. Nejlepším důkazem je fakt, že i e-commerce značky patří k největším televizním zadavatelům, protože jim přítomnost a komunikace na internetu nestačí. Nedávno jsme v rámci asociace pod naší značkou ScreenVoice dělali studii o pozornosti diváků, kterou věnují reklamě. Protože je prokázáno, že čím větší pozornost dokáže sdělení vzbudit, tím lépe si je zapamatujete. A to pak sekundárně působí na vaše rozhodnutí u nákupu. Televizní reklama z porovnání vyšla nejlépe, protože ji na rozdíl od internetové reklamy nemohou lidé přeskočit a mnohem častěji ji vidí na velké TV obrazovce, takže dobře vnímají i značku. Teď se všechno zrychluje. Dochází k odklonu od 30sekundové reklamy ke kratším sponzorským odkazům? Zkracují se reklamní bloky jako takové? Televize je příběhová, v delším spotu perfektně odvyprávíte příběh a přenesete emoci, diváky dojmete nebo pobavíte. Navíc reklamní sdělení vidí vedle svého oblíbeného obsahu, což je také velké plus. To je v kratším spotu nebo sponzorském odkazu mnohem těžší. Ale samozřejmě záleží na tom, čeho chce zadavatel dosáhnout v dané konkrétní kampani. Začátkem září představil ministr kultury novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu, která upravuje výši poplatků. Asociace žádá její stažení. Proč? Jednali už zástupci AKTV s ministrem kultury či dalšími politiky? Jaké konkrétní změny předložili? S jakým úspěchem? Ministerstvo kultury přišlo s tiskovou konferencí, na které představilo novelu, o které neměl nikdo ani tušení. Společně s dalšími kolegy z komerčních médií jsme se vůči návrhu ohradili, protože by bylo dobré, aby takto zásadní novela byla projednána se všemi dotčenými hráči na trhu. Může to vypadat, že se to týká jen veřejnoprávních médií, ale není to tak. Veřejnoprávní média jsou součástí křehkého ekosystému, tzv. duálního systému, jehož součástí jsou i komerční média. Duální systém je důležitý pro zachování plurality médií. Aby byl mediální sektor udržitelný a předvídatelný pro všechny hráče, je potřeba dobře promyslet dopady uvažovaných změn. Proto žádáte ministerstvo, aby se zahájila diskuse? Ano, proto jsme požádali ministerstvo kultury, aby byl legislativní proces pozastaven a aby se zahájila odborná diskuse. To se stalo, vytvořily se pracovní skupiny, jedna pro televize, druhá pro rádia. Začali jsme pracovat na konci ledna, kdy jsme si v podstatě vyměnili argumenty, co považujeme za podstatné z pohledu funkční koexistence veřejnoprávních a komerčních médií. Na zpětnou vazbu zatím stále čekáme, ministerstvo kultury zřejmě na něčem pracuje, ale my bohužel neznáme aktuální stav. Proč se bouříte? O co všechno vlastně jde? Jak už jsem říkala, vedle sebe stojí veřejnoprávní a komerční média. A každé má jiné poslání. Poslání veřejnoprávních médií by mělo být zakotveno v řádné definici veřejné služby a my říkáme: pojďme se podívat na tu definici veřejné služby. Můžete to trochu víc upřesnit? Podle nás je na místě ptát se, zda by Česká televize měla investovat horentní sumy například do velmi drahých sportovních soutěží, které v zahraničí obvykle vysílají komerční sportovní kanály. Je pochopitelné, že když si diváci na podobný obsah zdarma dostupný na ČT4 zvykli, bylo by velmi nepopulární to přestat vysílat. Ale to jsme zpátky u veřejné služby a jejího vymezení. A druhé zásadní téma je pro nás udržitelné financování všech subjektů v mediálním ekosystému. Komerční média jsou existenčně závislá na příjmech z reklamy. Proto si myslíme, že veřejnoprávní média mají být financována buď z koncesionářských poplatků, případně ze státního rozpočtu a neměla by mít tendenci ani možnost profitovat a realizovat výnosy z reklamy. A teď se čeká na odpověď z ministerstva? Ano, v tuto chvíli čekáme, až nám ministerstvo kultury dá vědět aktuální stav. Stále doufáme, že se dopracujeme ke kompromisnímu výsledku, který ve finále zajistí udržitelné fungování komerčních i veřejnoprávních médií. Je to aktuální téma i s ohledem na zmíněný zákon EMFA. Jedna jeho část se týká fungování veřejnoprávních médií a udržitelnosti jejich financování. Takže je potřeba to komplexně promyslet a poctivě odpracovat. V té pracovní skupině jsou i zástupci ČT? Samozřejmě, je tam Česká televize i Český rozhlas. Jsou tam také zástupci dalších komerčních médií. Jsme tam dohromady. Z laického pohledu to vypadá, že chcete ČT vzít reklamu a ochudit ji. Dostáváme dotazy, zda chceme zlikvidovat veřejnoprávní média. To rozhodně není náš cíl, pro nás je koexistence s nimi velice důležitá, zejména v dnešní složité geopolitické situaci. My od začátku říkáme to samé. Pojďme se na to podívat koncepčně, definujme roli veřejnoprávních médií a z toho pak vyjde, kolik na to potřebují peněz. Ne obráceně, přidáme dvě miliardy a řekněte nám, co za to uděláte. Nechceme oslabit Českou televizi tím, že jí vezmeme reklamu, to je na tom jen malá část. V oblasti obchodních sdělení je pro nás větším tématem sponzoring. Pásmo sponzorských vzkazů na České televizi už je nyní téměř zaměnitelné s reklamním blokem. Zákon sice není porušován, ale je tímto způsobem de facto obcházen a my si myslíme, že takhle to původně nebylo zamýšleno. Dalším vaším tématem je transformace Fondu kinematografie, v jaké je proces fázi? A spolupracujete na něm také s ministerstvem kultury? Ano, tam to bylo přesně naopak. U transformace Fondu audiovize nás ministerstvo přizvalo ke stolu a vytvořila se pracovní skupina ještě před tím, než vznikla. Jednání se vedla skoro rok a v některých bodech se podařilo najít poměrně rozumný kompromis. U některých dalších ale podle našeho názoru diskuse nebyla dokončena a ministerstvo najednou přišlo s návrhem, který už poslalo do legislativního procesu. Ale v novele jsou problematické body, které bych nazvala až diskriminačního charakteru. Můžete uvést příklad? Fond je financován z příspěvků komerčních subjektů, televizí, operátorů, provozovatelů kin a do budoucna nově provozovatelů VOD platforem. Doteď byly tím největším přispěvatelem komerční televize a náš poplatek byl vymezen procentem z reklamních příjmů u klasické lineární televize, ale také minimálním výběrem ve výši 150 milionů korun. Tedy, když se to procento reklamních příjmů nenaplnilo do výše 150 milionů, tak komerční televize musely bez říkání zaplatit 150 milionů. Třeba v covidu, kdy byly komerční televize skutečně v problému kvůli odlivu reklamních příjmů, jsme těch 150 milionů také odvedli. A upraví se to? Komerční televize jsou jediné, které mají tu minimální hranici. Upřímně jsme doufali, že když se teď přenastavuje fungování celého systému podpory audiovize, jde o ideální příležitost podmínky narovnat a nediskriminovat jeden mediatyp vůči jiným nebo jeden typ poplatníka vůči ostatním. Ministerstvo kultury to sice chápe, ale v zákoně je tento diskriminační princip bohužel stále obsažen. Co zákon změní? Na návrhu ale oceňujeme, že podle nového fungování by do fondu měli přispívat i zahraniční provozovatelé VOD služeb. Dosud jsme totiž platili jen my za VOYO a prima+. Na druhou stranu se poplatková povinnost nevztahuje na služby typu YouTube nebo Facebook, které nevyhovují zákonné definici, ale je nezpochybnitelné, že obsahují velké množství audiovizuálního obsahu. Takže to je další diskriminační prvek, lokální hráči musí odvádět z reklamních příjmů na webových platformách, zatímco těchto velkých nadnárodních hráčů se to netýká. K zamyšlení asi také je, že ne všichni hráči, kteří čerpají pobídky a benefitují ze systému státní podpory audiovize, do systému přispívají. Pozitivní ale je, že novela by konečně měla přinést možnost pro nás, jako pro největší investory do audiovize v rámci České republiky, čerpat podporu pro televizní formáty. Úředníci pochopili, že sdílení nelegálního obsahu vede i k úniku státních peněz. S překotným vývojem umělé inteligence legislativa nemůže držet krok. Autor: Jitka Venturová Zdroj: idnes.cz

Článek VEŘEJNOPRÁVNÍ MÉDIA BY NEMĚLA MÍT ZISK Z REKLAMY, ZNÍ Z ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

DANIEL GRUNT: POPTÁVKA PO REKLAMĚ NA NOVĚ PO ZDRAŽENÍ NEKLESLA, SPÍŠ NAOPAK

normalnele — Wed, 07 Feb 2024 08:33:14 +0000

Inzerce v lineárním vysílání bude mít i v roce 2030 nadpoloviční podíl na příjmech Skupiny Nova, říká generální ředitel TV Nova Daniel Grunt v rozhovoru, který vyšel v aktuálním vydání MAM 06/2024. Má za sebou první rok v čele Skupiny Nova, která právě slaví 30 let od začátku vysílání. Poprvé tak nebyl zodpovědný jen za digitální část média, ale za strategii celého mediálního domu. A právě její nastavování s výhledem do roku 2030 bylo tou nejdůležitější pracovní náplní Daniela Grunta v uplynulém roce. „Zásadně se mění způsob konzumace videa a bylo nutné stanovit si cestu, jak udržet kontinuální růst a jak mezi sebou vypozicovat tradiční lineární byznys s digitálním. Tedy jak nastavit positioning značek, obsahové a distribuční strategie a monetizaci, aby se tyto dva hlavní zdroje příjmů co nejméně kanibalizovaly, a naopak dosahovaly co největšího zásahu napříč populací,“ popsal. Z projekcí, které si Nova dělala na rok 2030, vyplynulo několik zajímavých předpovědí. Příjmy z inzerce v lineárním vysílání, které dnes činí zhruba 75 procent celkových příjmů skupiny, by měly i za šest let tvořit více než poloviční podíl. A celková sledovanost v cílové skupině 15-54, která loni poklesla o šest procent, bude do roku 2030 klesat o dvě až čtyři procenta ročně. „Inventory tedy bude neustále ubývat. Co je ale důležité: i když jsme v negativních projekcích šli až za hranu reálnosti, televize si stále držela prvenství v rychlém maximálním zásahu,“ prozradil Daniel Grunt. O tom, jak na letošní zdražení reklamního TV prostoru reagují zadavatelé, jestli si SVOD platforma Voyo už na sebe vydělá či proč je navýšení poplatku za Českou televizi o 25 korun podle Daniela Grunta nesmyslně vysoké čtěte zde. Zdroj: mam.cz

Článek DANIEL GRUNT: POPTÁVKA PO REKLAMĚ NA NOVĚ PO ZDRAŽENÍ NEKLESLA, SPÍŠ NAOPAK se nejdříve objevil na Normálně Legálně.

DRŽME SI PĚSTI, JE TO ZVLÁŠTNÍ DOBA, ŘÍKÁ KOMERČNÍ ŘEDITEL SKUPINY PRIMA VLADIMÍR POŘÍZEK

normalnele — Thu, 30 Nov 2023 08:00:15 +0000

Navzdory světovým krizím a rozpačitým očekáváním reklamní trh v roce 2023 mírně rostl, a to ve všech mediatypech, říká Vladimír Pořízek, komerční ředitel skupiny Prima. Mluví i o tom, jak teplé podzimní počasí zamávalo s počty diváků u obrazovek nebo proč musí televize zvýšit cenu reklamy. Jak úspěšný je rok 2023 pro Primu z hlediska obchodu? Prvotní očekávání, jak bude rok 2023 vypadat, byla velmi rozpačitá. Nikdo nevěděl, jestli nepřijde další krize, jak se budou klienti chovat, jak se budou chovat lidé a jak poroste jejich spotřeba. Vzpomínám si, že jsme připravovali byznys plán asi ve čtyřech variantách – od 20% poklesu trhu až po flat trh (období, kdy mediální trh z hlediska objemu investic nejeví známky růstu, ani poklesu, pozn. red.). Momentálně můžeme říct, že trh mírně roste, a to ve všech mediatypech. My rosteme s ním. Takže si myslím, že to je úspěšný rok. Jaký očekáváte vývoj v příštím roce? Věříme, že když se to podařilo letos, bude růst pokračovat i nadále. Nevidím nikde signály, které by nasvědčovaly opaku. Nicméně držme si pěsti, je to zvláštní doba. Často zaznívá, že kvůli teplému počasí letos na podzim u obrazovek nesedělo tolik diváků. Opravdu má počasí tak velký vliv na sledovanost? Ten vliv je obrovský. Na křivkách sledovanosti televizí je každý rok jasně vidět, že nejméně diváků sedí u televize v létě a nejvíce během zimy. Nicméně letos na podzim zůstaly teploty po celé září a půlku října vysoko nad dlouhodobým průměrem. Bylo extrémně teplo, což je obrovsky vidět i na sledovanosti, která oproti loňskému roku spadla o 15 až 20 %. V kombinaci s výrazným nárůstem poptávky po reklamních časech nám pak vznikl neřešitelný problém. Potýkají se s ním ale všechny televize. V roce 2024 se chystáte zdražovat prodej reklamního času výrazněji než v předchozích letech. Proč? Protože inventory (reklamní prostor v daném médiu, který může být prodán klientům, pozn. red.) ubývá, diváků je méně a méně a náklady na výrobu našeho obsahu rostou. Pokud chceme udržet stejnou marži, musí přijít zvýšení cen. Další změna, kterou zavádíte, se týká strategického obchodování. Nově hodláte cílit na dospělé ve věku 18–69, dosud to přitom byla skupina 15–69 let. Proč jste se tak rozhodli? Mezi hlavní důvody změny patří společenská odpovědnost a legální omezení. Řada klientů nemůže a nechce cílit na diváky mladší 18 let. Jsou to především výrobci cukrovinek nebo alkoholických nápojů. Dalším důvodem je kvalita a důvěryhodnost osloveného diváka, kdy svým klientům zajistíme dospělejší a bonitnější publikum. A v neposlední řadě, těchto GRPs (Gross Rating Point neboli kumulovaná sledovanost – udává procento diváků z dané cílové skupiny, kteří zhlédli pořad, pozn. red.) máme více. Novinkou je také plánování kampaní pomocí umělé inteligence. Jak to bude fungovat? Klienti nám zadají, na kterou cílovou skupinu chtějí svou reklamu zaměřit, a počítačový software provede optimalizaci plánování kampaní tak, aby byl každý maximálně spokojen. Podle dosavadních zkušeností by mohlo dojít až k pětiprocentnímu zlepšení afinit kampaní našich klientů. Další novinkou je, že chcete od klientů dopředu vědět, jak plánují během roku rozložit své investice. Proč? Abychom mohli lépe plánovat své inventory a odbavovat reklamní kampaně klientů efektivněji. Plánujete více propojovat svět on-line a televize? Určitě máme rozjetou spoustu dalších projektů. Segment on-line videa na vyžádání i nadále poroste na úkor lineární televize. I proto je nutné z hlediska plánování a odbavení kampaní pro klienty tyto světy propojit. K tomu nám slouží crossplatformní měření, jehož jsme v České republice průkopníky, a jsme tedy schopni tento zásah doměřit. Co byste Primě popřál ke 30 letům na televizním trhu? Popřál bych jí, ať se jí skvěle daří, ať vzkvétá, ať má stále lepší program a baví více diváků. Zdroj: cnn.iprima.cz

Článek DRŽME SI PĚSTI, JE TO ZVLÁŠTNÍ DOBA, ŘÍKÁ KOMERČNÍ ŘEDITEL SKUPINY PRIMA VLADIMÍR POŘÍZEK se nejdříve objevil na Normálně Legálně.